ECLI:CZ:US:2012:1.US.2570.12.1
sp. zn. I. ÚS 2570/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 28. srpna 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů ve věci navrhovatele MUDr. V. R., zastoupeného JUDr. Lenkou Vančatovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Michalská 11, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. dubna 2012 č. j. 6 Ads 17/2012-27, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku s tím, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu se cítí dotčen v právu na spravedlivý soudní proces, soudní a jinou právní ochranu a také v právu na pomoc v hmotné nouzi. Poukázal na postup Magistrátu hlavního města Prahy v řízení o odejmutí dávky pomoci v hmotné nouzi, kterou pobíral, na způsob doručování příslušných listin a rozhodnutí jeho osobě a na problémy s tím spojené, jakož i na své odvolání proti rozhodnutí příslušného magistrátu, na řízení a rozhodnutí soudu a také na kasační stížnost žalovaného k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2012 (jímž bylo správní rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení) zrušil a jeho žalobu proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 21. 6. 2010 č. j. MHMP 363059/2010 a č. j. MHMP 373369/2010 odmítl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud na základě přípustné kasační stížnosti žalovaného (Ministerstva práce a sociálních věcí, na které přešla působnost Magistrátu hlavního města Prahy v dosud neskončeném řízení o odvolání v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi) přezkoumal důvodnost námitek týkajících se nedostatečných náležitostí podané žaloby, k nimž dle jeho přesvědčení měl soud ve smyslu s §71 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, přihlížet, dále týkajících se závěrů soudu ke způsobu doručování zásilek žalobci a opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo. V odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč s ohledem na obsah podaní žalobce k Městskému soudu v Praze ze dne 3. 11. 2010 a na obsah §71 odst. 2 a §46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního měl soud žalobu (jako neprojednatelnou) odmítnout a proč tak dle §110 odst. 1 výše citovaného právního předpisu učinil sám. Na přiléhavé obsáhlé odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné
V Brně dne 28. srpna 2012
Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu