infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 30.10.2012, sp. zn. I. ÚS 3845/12 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:1.US.3845.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:1.US.3845.12.1
sp. zn. I. ÚS 3845/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele K. Ch., zastoupeného JUDr. Radomilem Ondruchem, advokátem se sídlem Šafaříkova 22/371, 120 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. července 2012 č. j. 6 Cmo 104/2012-583 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2010 č. j. 36 Cm 152/2007-439, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. července 2010 č. j. 36 Cm 152/2007-439 bylo zastaveno řízení o odvolání žalobce P. P. proti rozsudku tamního soudu ze dne 18. března 2010 č. j. 36 Cm 152/2007-419, přičemž k odvolání stěžovatele (takto procesního nástupce původního žalobce) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 17. července 2012 č. j. 6 Cmo 104/2012-583 citované usnesení soudu I. stupně jako věcně správné podle §219 o. s. ř. potvrdil. Citovaná usnesení obecných soudů stěžovatel napadl formálně bezvadnou ústavní stížností. Tvrdil, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dle odůvodnění návrhu mělo se tak stát tím, že předmětná rozhodnutí dostatečně nezohledňují kritéria obsažená v ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. pro osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel blíže rozvedl genezi předmětného řízení o odvolání, kdy vstoupil (v důsledku postoupení pohledávky) do práv původního žalobce a domáhal se osvobození od soudního poplatku z podaného odvolání, přičemž v této souvislosti odkázal na relevantní judikaturu Ústavního soudu, vztahující se k problematice osvobození od soudních poplatků. Dále namítal, že soud I. stupně výzvu k zaplacení soudního poplatku doručil (dle něj v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 238/99) pouze jeho právnímu zástupci, jakož i to, že mu k zaplacení soudního poplatku neposkytl dostatečně přiměřenou lhůtu. V důsledku těchto námitek se posléze stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená usnesení nálezem zrušil. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Předně nutno zdůraznit, že právně relevantním základem pro napadená rozhodnutí obecných soudů bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2011 č. j. 36 Cm 152/2007-491, jímž nebylo z pohledu §138 odst. 1 o. s. ř. přiznáno stěžovateli osvobození od soudního poplatku za odvolání. Citované rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. prosince 2011 č. j. 6 Cmo 217/2011-551. Tato rozhodnutí, jak zjistil Ústavní soud ze své úřední činnosti, stěžovatel samostatnou ústavní stížností - ač tak učinit mohl - nenapadl. Pokud stěžovatel současným návrhem fakticky (obsahově) brojí proti těmto usnesením o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, o něž se potom co do relevantního východiska následná pro něj nepříznivá rozhodnutí o zastavení řízení opírají, v tomto řízení (o ústavní stížnosti) nebylo lze tyto výhrady stěžovatele podrobit, již s ohledem na uvedenou skutečnost, resp. jeho (petitem vymezený) předmět řízení, ústavněprávnímu přezkumu. Opodstatněnou není potom ani námitka doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku pouze právnímu zástupce stěžovatele, jakož s ohledem na posouzení kontextuální ani námitka nedostatečnosti poskytnuté lhůty k zaplacení soudního poplatku [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/07 (dostupný na stránkách http://nalus.usoud.cz)]. Z uvedeného se podává, že porušení ústavních práv stěžovatele Ústavní soud neshledal; posoudil za této situace návrh jako zjevně neopodstatněný, a proto jej mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. října 2012 Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:1.US.3845.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 3845/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 30. 10. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 8. 10. 2012
Datum zpřístupnění 13. 11. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - VS Praha
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §138 odst.1
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík poplatek/osvobození
poplatek/soudní
doručování
výzva
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-3845-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 76589
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22