ECLI:CZ:US:2012:1.US.3869.12.1
sp. zn. I. ÚS 3869/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky I. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně [č.j.] 60 Co 219/2012 - 169 z dne 17.července 2012, a se spojením vůči usnesení Okresního soudu Zlín [č.j.] 8 C 114/2011-64 ze dne 21.1.2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu 9. 10. 2012, jež bylo posouzeno jako ústavní stížnost, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Stížnost evidentně sepsala sama (pomocí počítače). V jejím textu pak mj. uvedla, že požádá Českou advokátní komoru o advokáta.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud zjistil, že tomu tak není, neboť stěžovatelčino podání nebylo do dnešního dne relevantně doplněno. Uvedené podání přitom nesplňuje zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti. Stěžovatelka není mimo jiné zastoupena advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelka podala Ústavnímu soudu již několik návrhů; opakovaně přitom nebyla advokátem zastoupena. Stěžovatelka rovněž byla v již projednaných věcech opakovaně vyzývána k odstranění uvedené vady a byla jí prodlužována lhůta k jejímu odstranění (srovnej např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 544/12 ze dne 26. března 2012).
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Jak je z výše uvedeného patrné, stěžovatelka byla opakovaně obeznámena s podmínkou povinného advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Bylo tedy v jejím vlastním zájmu, aby její další podání již tuto vadu neobsahovala.
Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo konkrétnímu stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že se na Ústavní soud nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým.
Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2012
Vojen Güttler, v. r.
soudce zpravodaj