infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 27.11.2012, sp. zn. I. ÚS 4424/12 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:1.US.4424.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:1.US.4424.12.1
sp. zn. I. ÚS 4424/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 27. listopadu 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Vojena Gütlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů, ve věci navrhovatele J. P., zastoupeného Mgr. JUDr. Jaroslavem Grincem, Ph.D., advokátem se sídlem Mikovcova 10/476, 120 00 Praha 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2012 č. j. 26 Cdo 1382/2012-82, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2011 č. j. 21 Co 563/2011-54 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. srpna 2011 č. j. 16 C 274/2010-46, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle části návrhu relevantní pro jeho posouzení mělo se tak stát tím, že Nejvyšší soud neposoudil dovolání stěžovatele z pohledu §236 odst. 1, §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., a to v tom směru a potud, že jde v dané záležitosti o otázku zásadního právního významu. Proto se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Obdobně je povinen postupovat soudce zpravodaj, je-li návrh podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Jak bylo zjištěno z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, dovolání stěžovatele směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2011 č. j. 21 Co 563/2011-54, jímž byl zamítnut návrh na určení neúčinnosti doručení předvolání k jednání soudu, a které tak není rozhodnutím ve věci samé, bylo odmítnuto z důvodu, že není v mezích §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustné. Potud je též zjevné, že dovolání v záležitosti stěžovatele evidentně nebylo - v důsledku v §238, §238a odst. 1 a §239 o. s. ř. taxativně uvedených skutkových podstat zakládajících v daném případě ex lege (a contrario) jeho nepřípustnost - posouzení otázky zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. způsobilé vůbec otevřít. Jinými slovy, důvod odmítnutí (nepřípustnosti dovolání) vyplývá přímo (a contrario) ze zákona a není odvislý od úsudku, resp. nezávisí na uvážení Nejvyššího soudu. Z toho ovšem plyne, že obsah odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího soudu je ve shodě s aplikovanými zákonnými ustanoveními [§236 odst. 1, §237 odst. 1 písm. c), odst. 3, §238, §238a, §239 o. s. ř., §243a odst. 1 věta první, §243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.] a ústavněprávně nepřijatelné konsekvence nezakládá. V důsledku toho byl v tomto rozsahu návrh Ústavním soudem posouzen jako zjevně neopodstatněný. Ohledně rozsahu petitu požadujícího zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2011 č. j. 21 Co 563/2011-54 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. srpna 2011 č. j. 16 C 274/2010-46 promítá se popsaná procesní situace následně v tom, že pro aplikaci výjimky uvedené v §72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou splněny náležité předpoklady. K odmítnutí (stěžovatelem podaného) dovolání totiž nedošlo v důsledku kvalifikace tohoto odmítnutí jako nepřípustného z důvodů závisejících na uvážení orgánu, jenž o něm rozhodoval, kterou citované ustanovení předpokládá. Z toho posléze plyne, že v této části byla ústavní stížnost podána po lhůtě k tomu zákonem stanovené [§72 odst. 3, 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Na základě uvedených důvodů bylo proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné V Brně dne 27. listopadu 2012 Vojen Güttler předseda senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:1.US.4424.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 4424/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 27. 11. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 20. 11. 2012
Datum zpřístupnění 10. 12. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 5
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §237 odst.1 písm.c, §237 odst.3
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík dovolání
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-4424-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 77033
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22