ECLI:CZ:US:2012:1.US.635.12.1
sp. zn. I. ÚS 635/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného JUDr. Vladimírem Řičicou, advokátem se sídlem Praha 4, Voráčovská 14, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2011, čj. 5 Tdo 1323/2011 - 26, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 2011, sp. zn. 3 To 27/2011, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2010, čj. 42 T 13/2008 - 564, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve své ústavní stížnosti M. K. (dále jen "stěžovatel") navrhl zrušení shora označeného usnesení Nejvyššího soudu, usnesení Vrchního soudu v Praze (dále též "odvolací soud") a rozsudku Městského soudu v Praze (dále též "soud prvního stupně") pro porušení čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Z připojených rozhodnutí vyplývá zjištění, že rozsudkem soudu prvního stupně byl stěžovatel uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (ad. 1 výroku) a přečinu nedovoleného ozbrojování podle §279 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (ad. 2 výroku). Skutek uvedený v bodě l. spáchal tím, že zprostředkoval objednávku cigaret z Kuby, v úmyslu uvést tyto cigarety na trh v České republice bez nálepek k označení pro daňové účely a bez zaplacení cla, spotřební daně a daně z přidané hodnoty ve výši nejméně 5,300.000,- Kč. Druhý skutek spáchal opatřením a přechováváním dvou samopalů s odstraněnými výrobními čísly a s typově příslušnými zásobníky, včetně nábojů. Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu v trvání tří let se zkušební dobou v trvání pěti let. Odvolací soud odvolání stěžovatele zamítl. Současně zrušil peněžitou záruku ve výši 1,500.000,- Kč. Nejvyšší soud podané dovolání odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti tvrdil, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, vypracovaný v časové tísni. Ze žádných svědeckých výpovědí nevyplývá, že by měl v úmyslu dopustit se jakékoli trestné činnosti. Soud zcela pominul výpovědi svědků svědčící v jeho prospěch, zejména výpověď G. O. Navíc, v trestním řízení nebylo prokázáno, že cigarety měly být prodávány na území našeho státu. Soud zcela pominul jeho výpověď, že cigarety měly být použity do obchodů Duty Free. Rovněž ve vztahu ke skutku nedovoleného ozbrojování tvrdil, že soud rezignoval na výpověď Mgr. G. a D., podle kterých se jednalo o dvě nefunkční trofejní zbraně.
Po prostudování ústavní stížnosti a obsahu napadených rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud konstatuje, že námitky, které stěžovatel předložil v ústavní stížnosti, se doslovně shodují s obsahem jeho obhajoby a argumentů z opravných prostředků, které užil v průběhu řízení.
Pokud se týče výhrad stěžovatele, týkajících se provádění dokazování a hodnocení provedených důkazů, Ústavní soud není, z důvodů daných mezemi ústavněprávního přezkumu, oprávněn přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů. Z odůvodnění napadených rozhodnutí vyplývá, že dokazování v této věci poskytuje spolehlivý podklad pro spravedlivé rozhodnutí o vině a trestu stěžovatele, aniž by bylo zjištěno stěžovatelem tvrzené "účelové uspořádání důkazů pro vytvoření tzv. řetězce důkazů". Obecné soudy se přesvědčivě a procesně nezpochybnitelným postupem vypořádaly se všemi jeho argumenty, takže jeho právo na spravedlivý proces neporušily. Nemá smysl jejich závěry zde jakkoli opakovat, stačí jen poukázat na vyčerpávající odůvodnění jejich rozhodnutí.
Ve vztahu k přečinu nedovoleného ozbrojování postačí poukázat na výsledky znaleckého zkoumání Kriminalistického ústavu, který dospěl k závěru, že obě předložené zbraně jsou funkční a střelby schopné. Byla v nich zjištěna i přítomnost po-výstřelových zplodin. Zbraně měly odstraněna výrobní čísla, což zákon o zbraních a střelivu nedovoluje.
V podrobnostech nelze než odkázat na obsáhlá a vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí obecných soudů, neboť veškerá argumentace stěžovatele, uvedená v ústavní stížnosti, se zúžila na pouhé opakování již bezúspěšně uplatněné argumentace.
Ve vztahu k tvrzeným průtahům v řízení Ústavní soud dodává, že byly vzaty v úvahu při ukládání trestu. Pokud stěžovatel považuje tuto "kompenzaci" za nedostatečnou, pak je třeba nejprve využít prostředky, které přináší zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Teprve poté se lze obrátit na Ústavní soud.
V návaznosti na výše uvedené Ústavní soud návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. března 2012
Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu