infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 21.03.2012, sp. zn. I. ÚS 850/12 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:1.US.850.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:1.US.850.12.1
sp. zn. I. ÚS 850/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. března 2012 v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Františka Duchoně a Pavla Holländera ve věci navrhovatelů 1) Mgr. E. D. a 2) Mgr. Z. D., zastoupených Mgr. Janou Bendovou Maruškovou, advokátkou Advokátní kanceláře Pejchal, Nespala a spol., pracoviště Stankovského 144, 250 88 Čelákovice, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2012 č. j. 62 Co 302/2009-294, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností [§30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 3, odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů] stěžovatelé napadli v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu, jímž byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 25. listopadu 2008 č. j. 4 C 25/2005-219 a řízení zastaveno s tím, že věc se postupuje po právní moci usnesení k projednání Ústřední radě Církve československé husitské. Městský soud v Praze tak rozhodl poté, co Ústavní soud svým nálezem (sp. zn. IV. ÚS 3597/10 ze dne 20. října 2011) k ústavní stížnosti tehdejší stěžovatelky - nyní vedlejší účastnice řízení - zrušil jeho rozsudek ze dne 11. listopadu 2009 č. j. 62 Co 302/2009-248 (a navazující rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2010 č. j. 28 Cdo 2082/2010-271) s odůvodněním, že v pravomoci civilních soudů není rozhodovat o určovací žalobě, jejímž předmětem je otázka trvání služebního poměru duchovních. Tomuto závěru stěžovatelé, zastávající odlišný právní náhled, ve svém návrhu oponují. Tvrdí, s kritickým důrazem na tuto (dle nich nepřípustnou) zábranu přístupu k soudu, že napadeným rozhodnutím dotčeni jsou takto ve svých ústavně zaručených základních právech, jež jim Listina základních práv a svobod v čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 zaručuje. Poté, co jednak zevrubně vyložili argumentaci, kterou toto své přesvědčení podkládají a na jejíž podporu poukázali na názory rozhodovací praxe (nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 211/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2004 sp. zn. 20 Cdo 1487/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. září 2010 č. j. 28 Cdo 2082/2010-271), a jednak vyložili aktuální věcnou genezi své záležitosti v rámci interního postupu vedlejší účastnice a jeho předpokládané důsledky, domáhali se, aby Ústavní soud vpředu označené usnesení Městského soudu v Praze nálezem zrušil. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3597/10, vůči jehož rozhodovacím důvodům stěžovatelé ve svém návrhu brojí, Ústavní soud přiléhavě a koherentně podrobil ústavněprávním úvahám všechny námitky (argumenty), které - ač tentokráte v opačném postavení, tj. nikoliv jako tehdy vedlejších účastníků - nyní znovu k posouzení předkládají, a to včetně reakce na (argumentačně odlišná) rozhodnutí Nejvyššího soudu opětovně odkazovaná. Bylo tak učiněno co do předestřených vývodů potud, že reflexe nyní uvažovaných protiargumentů je v těchto úsudcích dostatečná; Ústavní soud se s rozhodovacími důvody citovaného nálezu, jež jsou (sluší se k výhradám stěžovatelů říci) ve shodě, nikoli rozporu s předchozím právním názorem obsaženým v nálezu sp. zn. I. ÚS 211/96, ztotožňuje. I. senát Ústavního soudu tudíž nehledal žádné důvody, pro něž by se bylo lze od těchto právních názorů odchýlit (§23 zákona č. 182/1993 Sb.), pročež postačí na odůvodnění nálezu sp. zn. IV. ÚS 3597/10 pro stručnost odkázat. Za této situace nemohla být posouzena ústavní stížnost jinak, nežli jako zjevně neopodstatněná a o ní rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. března 2012 Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:1.US.850.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 850/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 21. 3. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 8. 3. 2012
Datum zpřístupnění 17. 4. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 3/2002 Sb., §4 odst.3
  • 99/1963 Sb., §7 odst.1, §80 písm.c
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík církev/náboženská společnost
pravomoc
žaloba/na určení
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-850-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 73576
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23