infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 08.02.2012, sp. zn. II. ÚS 206/12 [ usnesení / LASTOVECKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:2.US.206.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:2.US.206.12.1
sp. zn. II. ÚS 206/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. P. Ch., proti rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 20 Co 466/2011-151 ze dne 18. 10. 2011 a Obvodního soudu pro Prahu 2 čj. 19 C 80/2008-138 ze dne 15. 6. 2011, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel se, s odvoláním na porušení Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud po seznámení se s návrhem konstatuje, že návrh navrhovatele, který nebyl sepsán advokátem, nesplňuje ani další náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Z evidence Ústavního soudu bylo přitom zjištěno, že navrhovatel od roku 1997 podal 160 ústavních stížností, přičemž v řadě z nich byl vyzván k odstranění jejich vad s vyrozuměním o náležitostech návrhu. Navrhovateli, který byl Ústavním soudem v nedávné době opakovaně obeznámen s podmínkou povinného právního zastoupení a dalšími náležitostmi ústavní stížnosti, je tedy dobře známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (ostatně i s tímto postojem Ústavního soudu byl již navrhovatel seznámen např. v usnesení sp. zn. III. ÚS 3237/11 ze dne 21. 11. 2011). Setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování stěžovatelů by totiž bylo jen postupem formalistickým a neefektivním. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. února 2012 Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:2.US.206.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 206/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 8. 2. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 20. 1. 2012
Datum zpřístupnění 23. 2. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 2
Soudce zpravodaj Lastovecká Dagmar
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-206-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 73001
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23