ECLI:CZ:US:2012:2.US.2067.12.1
sp. zn. II. ÚS 2067/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci ústavní stížnosti Z. V., zastoupeného JUDr. Vladimírem Šmeralem, advokátem se sídlem Hálkova 1, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č. j. 40 Co 566/2010-30 ze dne 29. června 2010 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud se ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je opožděná.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatel brojí proti výše uvedenému soudnímu aktu ústavní stížností po uplynutí šedesátidenní lhůty stanovené k projednání takové ústavní stížnosti zákonem o Ústavním soudu (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Zmíněná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti proto počala téci již ode dne doručení uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že mu bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 3. 4. 2012. Protože předmětné usnesení nese datum 29. června 2010 (a nikoli 3. dubna 2012, jak rovněž mylně uvádí stěžovatel v ústavní stížnosti), vyžádal si Ústavní soud příslušný spis, aby ověřil, zda je tvrzení stěžovatele pravdivé, neboť rozpětí téměř dvou let ode dne rozhodnutí do dne doručení nelze pokládat za standardní. Ze spisu (sp. zn. 9 Nc 564/2007) pak Ústavní soud zjistil, že naříkané soudní rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno již počátkem září roku 2010. Přesný údaj nelze z doručenky zcela spolehlivě zjistit, jelikož číselné vyjádření dne je nečitelné. Nicméně musilo se tak stát do 6. září 2010, neboť na č. l. 41 se nachází stěžovatelovo podání adresované Vrchnímu soudu v Olomouci, které jím bylo přijato právě 6. září, v němž stěžovatel výslovně uvádí, že (ústavní stížností napadené) rozhodnutí Krajského soudu obdržel a žádá "o provedení revize výše zmíněného usnesení a sjednání spravedlnosti". Lhůta k podání ústavní stížnosti tak již bezpečně do doby podání ústavní stížnosti (1. 6. 2012) uplynula. Její marné uplynutí přitom nelze prominout. Výjimku by představovala situace, kdyby trvání na dodržení zákonné lhůty ve svém důsledku představovalo odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae), což si lze představit jen ve zcela mimořádných případech, za který nyní posuzovanou věc pokládat nelze.
Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu pro opožděnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 23. října 2012
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj