ECLI:CZ:US:2012:2.US.316.12.1
sp. zn. II. ÚS 316/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky JUDr. M. K., zastoupené JUDr. Václavem Plachým, advokátem se sídlem Mahulenina 19, Praha 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město č. j. 39 C 321/2010-123 ze dne 7. 7. 2011 a usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 334/2011-149 ze dne 25. 10. 2011, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 1. 2012 elektronicky bez podpisu, s neplatným certifikátem, který nebyl vydán akreditovaným poskytovatelem, doplněném originálem podání dne 1. 2. 2012, napadla usnesení Okresního soudu Plzeň - město č. j. 39 C 321/2010-123 ze dne 7. 7. 2011 a potvrzující usnesení Krajského soudu v Plzni jako odvolacího soudu č. j. 10 Co 334/2011-149 ze dne 25. 10. 2011, jimiž bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o žalobě stěžovatelky na náhradu škody v částce 40.000.000,- Kč s příslušenstvím. Stěžovatelka se označenými rozhodnutími cítila být dotčena ve svém právu na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod a čl. 96 Ústavy České republiky.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byla stěžovatelka přípisem ze dne 2. 2. 2012 vyzvána k odstranění jejích vad ve lhůtě 20 dnů s tím, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude její návrh odmítnut. Navrhovatelka byla výslovně poučena o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem na základě speciální plné moci, a to již od samého počátku řízení, z čehož vyplývá nutnost, aby i samotný návrh na zahájení řízení byl sepsán zvoleným advokátem.
Výzvu stěžovatelka obdržela oproti podpisu dne 17. 2. 2012, lhůta k odstranění vad podání pak marně uplynula dne 8. 3. 2012. V určené lhůtě byla Ústavnímu soudu doručena pouze plná moc udělená JUDr. Václavu Plachému a stěžovatelčin průvodní dopis, další vady podání odstraněny nebyly.
Ústavní soud zdůrazňuje, že zákonná šedesátidenní lhůta stanovená §72 zákona o Ústavním soudu je podle Ústavního soudu plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti a její faktické prodlužování stanovováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť v takovém případě je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří této zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.
V případě stěžovatelky navíc nelze odhlédnout od skutečnosti, že v řízení před Ústavním soudem vystupovala již v několika případech, a to jako právní zástupce stěžovatelů, nebo sama v pozici stěžovatelky. Navrhovatelka, která je advokátkou, byla přitom opakovaně obeznámena s podmínkou povinného právního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, včetně sepisu samotné ústavní stížnosti zvoleným advokátem. Naposledy byla o tomto poučena necelé čtyři měsíce před podáním projednávaného návrhu, a to v řízení vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 2329/11, jež bylo nakonec skončeno dne 4. 10. 2011 vydáním usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky pro neodstranění vad podání.
V nyní řešené věci bylo proto v jejím vlastním zájmu, aby vadu odstranila, resp. aby další její podání již vytýkané vady neobsahovalo. Přístup navrhovatelky v tomto směru nesvědčí o pečlivém zájmu o ochranu vlastních práv.
Ústavnímu soudu s ohledem na výše uvedené tedy nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2012
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj