ECLI:CZ:US:2012:2.US.455.12.1
sp. zn. II. ÚS 455/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky M. Š., zastoupené Mgr. Ilonou Karlovou, advokátkou se sídlem Písek, Karlova 108, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 6 Co 2505/2010-360 ze dne 14. 7. 2011 a usnesení Okresního soudu v Písku č. j. 1 P 90/2007-110 ze dne 22. 3. 2010, a proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 6 Co 2544/2010-265 ze dne 14. 7. 2011 a rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. 1 P 130/2009-123 ze dne 20. 7. 2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 2. 2012 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů pro porušení článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že proti v záhlaví citovaným rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích, které nabyly právní moci dne 14. 9. 2011 a dne 21. 9. 2011, podala dne 26. 9. 2011 ústavní stížnost, jíž byla přiřazena spisová značka II. ÚS 2899/11. Stěžovatelka se proto domnívá, že jí byla zachována zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti.
Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V daném případě k takovému závěru nedospěl.
Ze spisu vedeného pod sp. zn. II. ÚS 2899/11 Ústavní soud ověřil, že dne 29. 9. 2011 bylo Ústavnímu soudu skutečně doručeno podání stěžovatelky obsahující námitky proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích týkajícím se jejích nezletilých dcer N. K. a A. P. Š. Vzhledem k tomu, že zmíněné podání nesplňovalo formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatelka kromě jiného nebyla zastoupena advokátem ve smyslu §30 a §31 citovaného zákona, soudce zpravodaj stěžovatelku vyzval dopisem ze dne 13. 10. 2011 k odstranění vad návrhu ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta byla na základě přípisu stěžovatelky dopisem ze dne 2. 11. 2011 prodloužena o dalších 15 dnů. Kromě poučení o náležitostech návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti a informace o možnosti obrátit se na ČAK se žádostí o určení advokáta ve smyslu ustanovení §18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, obsahovaly výzvy upozornění, že pokud vytčené vady nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude návrh odmítnut. Stěžovatelka výzvy osobně převzala dle doručenek dne 18. 10. 2011 a dne 4. 11. 2011. Vytýkané vady však přes řádné poučení v určené lhůtě k odstranění vad návrhu neodstranila. Soudce zpravodaj proto návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ze dne 19. prosince 2011 podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl, čímž toto řízení skončilo. Nyní předkládané podání stěžovatelky ze dne 7. 2. 2012 je tedy nutno posoudit jako nový návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta, podmiňující vedle dalších požadavků možnost věcného projednání ústavní stížnosti, je nepřekročitelná a její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 7. 2010 sp. zn. IV. ÚS 2029/10).
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že napadené rozsudky nabyly právní moci dne 14. 9. 2011 a dne 21. 9. 2011, což je patrno i z předložených kopií těchto rozhodnutí, na jejichž prvních stranách je v levém horním rohu den právní moci vyznačen. Počátek šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti se pak odvíjí ode dne, kdy stěžovatelce byly předmětné rozsudky doručeny. Nyní posuzovaná ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 7. 2. 2012, z čehož plyne, že byla zcela zjevně podána po uplynutí 60 denní lhůty stanovené pro její podání.
Z uvedených důvodů soudci zpravodaji nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. února 2012
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj