ECLI:CZ:US:2012:3.US.1399.12.1
sp. zn. III. ÚS 1399/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatelky Plzeňské městské dopravní podniky, a. s., IČ: 25220683, se sídlem Denisovo nábřeží 920/12, 303 23 Plzeň, zastoupené Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem se sídlem Šafaříkovy sady 5, 301 01 Plzeň, o ústavní stížnosti proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 17. února 2012 č. j. 10 C 369/2011-13, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla, vycházeje z jejího obsahu, výrok II. rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 17. února 2012 č. j. 10 C 369/2011-13, jímž bylo rozhodnuto, že se jí (jakožto žalobci v řízení před obecným soudem) nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. To s poukazem věcně odůvodněným ve vztahu k ustanovení §150 o. s. ř. Stalo se tak v návaznosti na výrok I. rozsudku, kterým byl vedlejší účastník zavázán zaplatit navrhovatelce 1.006,- Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím z titulu přepravy městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu.
Obecnému soudu navrhovatelka ve svém návrhu stručně shrnuto vytkla, že nákladový výrok dle jejího přesvědčení nereflektuje hlediska v §150 o. s. ř. uvedená, když je jím co do důsledku založena nerovnost účastníků řízení.
Takto se cítí být navrhovatelka dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a proto se domáhá zrušení nákladového výroku v záhlaví označeného rozsudku.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Navrhovatelce co do jejich výtek není možno přisvědčit již potud, že z pohledu testu ústavnosti výrok II. napadeného rozsudku obstojí; v podrobnostech postačí odkázat na usnesení IV. ÚS 2777/11 (obecně dostupné na http://nalus.usoud.cz), v němž Ústavní soud zevrubně vymezil hlediska bagatelnosti věci a meze přezkumu Ústavního soudu v takto kvalifikovaných záležitostech, jimž lze případ navrhovatelky podřadit.
V důsledku toho bylo rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. května 2012
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu