ECLI:CZ:US:2012:3.US.3095.11.1
sp. zn. III. ÚS 3095/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky K. B., zastoupené JUDr. Lenkou Peštukovou, advokátkou v Prostějově, Žižkovo nám. 11, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 9. 2010 č. j. 3 Ko 17/2010-415 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2011 č. j. 29 Cdo 1118/2011-427, spolu s návrhem na osvobození od nákladů soudního řízení a o vyslovení porušení ústavně zaručeného práva na projednání věci bez zbytečných průtahů v řízení vedeném u Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 8 C 192/97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 17. října 2011, stěžovatelka napadla usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 9. 2010 č. j. 3 Ko 17/2010-415, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2011 č. j. 29 Cdo 1118/2011-427 a dále žádala o osvobození od nákladů soudního řízení, a aby Ústavní soud vyslovil, že došlo k porušení ústavně zaručeného práva na projednání věci bez zbytečných průtahů v řízení vedeném u Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 8 C 192/97 a.
Ústavní soud musí nejprve zkoumat, zda návrh splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu platí, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva.
V dané věci je pro počátek této lhůty určující doručení rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově ze dne 3. 6. 2011 č. j. 8 C 192/97-80 a rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2011 č. j. 29 Cdo 1118/2011-427. Stěžovatelka sama uvádí ve svém návrhu, že obě rozhodnutí jí byla doručena dne 23. 6. 2011; tj. běh lhůty k podání ústavní stížnosti skončil dnem 22. 8. 2011. Ústavní stížnost byla tudíž podána opožděně, jestliže se tak stalo až 17. 10. 2011. Ačkoli stěžovatelka podala ústavní stížnost Krajskému soudu v Brně dopisem ze dne 6. 7. 2011 (doručeno 8. 7. 2011), není možné považovat lhůtu za splněnou, neboť Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Připomíná se, že zmeškání této lhůty podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout.
Nad rámec výše uvedeného Ústavní soud uvádí, že má-li stěžovatelka za to, že došlo v jejím případě k průtahům v řízení, nic jí nebrání, aby se domáhala náhrady škody v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel předložený návrh odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako opožděně podaný.
S ohledem na to, že ústavní stížnost byla odmítnuta, nelze vydat rozhodnutí o tom, že náklady zastoupení stěžovatelky zaplatí stát.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. února 2012
Jiří Mucha v. r.
soudce Ústavního soudu