ECLI:CZ:US:2012:3.US.428.12.1
sp. zn. III. ÚS 428/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. B., zastoupeného JUDr. Danielem Balounem, advokátem se sídlem Klatovy, Komenského 4, proti usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 11. 2011 č. j. 18 Co 511/2011-188 a Okresního soudu v Klatovech ze dne 17. 8. 2011 č. j. 9 C 82/2011-153, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení obecných soudů proto, že podle jeho názoru porušují jeho právo na spravedlivý proces zaručené článkem 36 Listiny základních práv a svobod.
Z ústavní stížnosti a připojených listin se podává, že v řízení, v němž se žalobci Š. E., Ing. W. S., J. S. a J. P. domáhají určení, že usnesení valné hromady občanského sdružení JISTOTA A BUDOUCNOST (dále jen "občanské sdružení") o jeho dobrovolném rozpuštění je v rozporu se zákonem a odporuje stanovám, okresní soud v záhlaví označeným usnesením ustanovil žalovanému občanskému sdružení - odkazuje na ustanovení §29 odst. 3 o. s. ř. - opatrovníka (advokáta JUDr. R. Š.) s odůvodněním, že "žalovaný se v místě svého sídla nenacházel".
K odvolání stěžovatele jako předsedy občanského sdružení a členů jeho výboru krajský soud rovněž napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Vysvětlil, že bylo-li by důvodné žalobní tvrzení, zřejmě by neobstál názor, že žalovaný ztratil způsobilost být účastníkem řízení; pakliže mu pak nebylo možné "i vzhledem k jeho výmazu z rejstříku Ministerstva vnitra ČR" doručovat, byl mu podle §29 odst. 3 o. s. ř. opatrovník ustanoven opodstatněně.
Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje přesvědčení, že občanské sdružení zaniklo dobrovolným rozpuštěním, a tím pozbylo právní i procesní subjektivitu, pročež mělo být řízení zastaveno. Jestliže by i přesto procesní subjektivitu mělo, bylo občanskému sdružení ustanovením opatrovníka upřeno právo jednat před soudem, neboť k tomu bylo oprávněno jeho prostřednictvím, jakožto (posledního) předsedy. Zasílání korespondence na adresu bývalého sídla sdružení v situaci, kdy soud ví o jeho zániku, se stěžovateli jeví jako "příliš formalistický přístup, jež výrazně krátí zúčastněné na procesních právech".
Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ve smyslu ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Aniž by byla uvažována otázka zániku občanského sdružení a potažmo jeho procesní subjektivity, rozhodnou je okolnost, že subjektem, jehož právo mohlo být rozhodnutím o ustanovení opatrovníka dotčeno, je občanské sdružení, a nikoli jeho předseda, který za něj toliko jedná [§21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].
Jestliže napadená rozhodnutí nejsou způsobilá zasáhnout do stěžovatelova práva na spravedlivý proces, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti.
To se s nevýznamnými modifikacemi uplatní v dané věci i tehdy, bude-li připuštěno, že v řízeních, jejichž předmět vychází ze žalobního zpochybnění podmínek zániku občanského sdružení, je jejich účastníkem (s plnými procesními právy) i "zaniklé" sdružení, a oprávněnými za ně jednat jsou pak ti, kteří jimi byli předtím (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004 sp. zn. 29 Odo 1154/2003).
Je tomu tak proto, že ustanovení opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř. představuje opatření věcně i časově omezené, podmíněné co do svého procesního působení trváním podmínek, jež k takovému ustanovení vedly; pakliže odpadnou (kupříkladu postupy podle §46c odst. 1 o. s. ř.), pozbude ustanovení opatrovníka - bez dalšího - účinnosti.
Jako ústavní stížnost podanou osobou k tomu zjevně neoprávněnou ji Ústavní soud podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudcem zpravodajem odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. března 2012
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj