ECLI:CZ:US:2012:3.US.562.12.1
sp. zn. III. ÚS 562/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a soudce zpravodaje Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Jiřím Salačem, LL.M., advokátem v Brandýse nad Labem, Výletní 957, proti usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 29. dubna 2009 č. j. 28 Nc 9757/2009-4, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2010 č. j. 24 Co 90/2010-57 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2011 č. j. 25 Cdo 2175/2011-96, spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2011 č. j. 25 Cdo 2175/2011-96, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2010 č. j. 24 Co 90/2010-57 a usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 29. dubna 2009 č. j. 28 Nc 9757/2009-4 se odkládá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 17. 2. 2012, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 2. 2012, se stěžovatel domáhá zrušení výše citovaných usnesení a vedle toho navrhl, aby do doby svého rozhodnutí Ústavní soud odložil podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vykonatelnost napadaných usnesení. Uvedl, že na základě napadaného pravomocného usnesení Okresního soudu pro Prahu - východ byl JUDr. Vlastimilem Porostlým dne 29. 11. 2010 pod č. j. 069 EX 1078/09-34 vydán exekuční příkaz proti stěžovateli, který dosud nepozbyl účinků, a že by výkon exekučního příkazu, vzhledem k velmi nepříznivým příjmovým a majetkovým poměrům stěžovatele, pro které mu byl ze strany ČAK určen bezplatně advokát, měl pro stěžovatele velmi tíživé následky. Pro stěžovatele by to znamenalo nepoměrně větší újmu než pro druhou stranu.
Podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Ústavní soud konstatuje, že odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí je výjimečným opatřením, neboť odkladný účinek ústavní stížnosti je obecně vyloučen (§79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Účelem tohoto procesního institutu je vytvoření časového prostoru pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím Ústavního soudu nedošlo k nevratným krokům, po nichž by se rozhodování Ústavního soudu stalo jen akademickým a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod by byla toliko iluzorní. Jde-li o opatření výjimečné, je třeba splnění podmínek pro odklad vykonatelnosti posuzovat restriktivně. Má-li tento procesní institut splnit svůj účel, je třeba o návrhu na odklad vykonatelnosti, jeví-li se důvodným, rozhodnout s maximálním urychlením po zahájení řízení.
Ústavní soud dospěl k názoru, že vzhledem k tíživým majetkovým poměrům stěžovatele by realizace napadaných usnesení mohla mít velmi nepříznivé dopady do jeho osobní sféry a újma stěžovatele by byla nepoměrně větší než újma třetích subjektů.
S ohledem na tyto důvody Ústavní soud stěžovatelovu návrhu na odklad vykonatelnosti podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl.
Ústavní soud poznamenává, že toto rozhodnutí se týká toliko návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, tj. není rozhodnutím ve věci samé.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. března 2012
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu