ECLI:CZ:US:2012:3.US.813.12.1
sp. zn. III. ÚS 813/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatele K. S., zastoupeného JUDr. Pavlem Kavinkem, advokátem v Praze 1, Králodvorská 16, proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 19. května 2010 č. j. 4 T 103/2009-65, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2012 č. j. 9 To 41/2012-119, usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. října 2011 č. j. 4 T 103/2009-77 a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2012 č. j. 9 To 43/2012-122, o návrhu na odklad vykonatelnosti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. října 2011 č. j. 4 T 103/2009-77, takto:
Vykonatelnost usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. října 2011 č. j. 4 T 103/2009-77 se odkládá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 6. 3. 2012 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení usnesení Okresního soudu v Kolíně (dále jen "okresní soud") ze dne 19. května 2010 č. j. 4 T 103/2009-65, kterým byla stěžovateli prodloužena zkušební doba podmíněného odsouzení, a navazující usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") ze dne 25. ledna 2012 č. j. 9 To 41/2012-119, kterým byla zamítnuta podle §148 odst. 1 písm. b) trestního řádu stěžovatelova stížnost. Dále stěžovatel napadl a domáhal se zrušení usnesení okresního soudu ze dne 4. října 2011 č. j. 4 T 103/2009-77, kterým bylo rozhodnuto, že stěžovatel vykoná trest odnětí svobody a že se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s dozorem, jakož i následné usnesení krajského soudu ze dne 25. ledna 2012 č. j. 9 To 43/2012-122, kterým byla podle §148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítnuta stěžovatelova stížnost. Tvrdil přitom, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Současně stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odložil vykonatelnost (ústavní stížností napadeného) usnesení okresního soudu ze dne 4. října 2011 č. j. 4 T 103/2009-77, což zdůvodnil tím, že na uvedeném rozhodnutí byla vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti dne 28. 10. 2011, dne 5. 3. 2012 mu byla doručena výzva k nástupu do výkonu trestu (a to do pěti dnů od doručení výzvy), a že tudíž je povinen nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody. Hrozí mu tak újma spočívající v omezení jeho svobody pohybu a pobytu. Dle stěžovatele by přitom odložení vykonatelnosti nebylo v rozporu s veřejným zájmem a výkon napadeného rozhodnutí by pro něj znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká by mohla při odložení vykonatelnosti vzniknout jiným osobám.
Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Ústavní soud po posouzení konkrétních okolností tohoto případu neshledal důvod, pro který by nemohlo být danému návrhu vyhověno. Není totiž zřejmé, že by odložením vykonatelnosti mohla vzniknout újma jiným osobám, přičemž újma, která stěžovateli hrozí v případě, že se ústavní stížnost ukáže důvodnou, je poměrně značná; naopak v případě, že tomu tak nebude, veřejný zájem v důsledku toho, že stěžovatel nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody později, podstatným způsobem neutrpí. Nutno dodat, že výše uvedeným konstatováním Ústavní soud v žádném případě nemíní jakkoliv předjímat výsledek řízení ve věci samé.
S ohledem na tyto důvody Ústavní soud stěžovatelovu návrhu na odklad vykonatelnosti podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2012
Jan Musil v. r.
předseda senátu Ústavního soudu