ECLI:CZ:US:2012:4.US.1252.12.1
sp. zn. IV. ÚS 1252/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti V. Š., zastoupeného JUDr. Martinem Vlasákem, advokátem, AK Mírové náměstí 119, 281 61 Kouřim, proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 3. 2011 č. j. 18 C 100/2010-43 a Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2011 č. j. 51 Co 425/2011-52 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel žádá zrušení v záhlaví označených usnesení obecných soudů pro odepření práva na spravedlivý proces, práva na "svého soudce" a porušení principu rovnosti.
Z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 18 C 100/2010 zjistil Ústavní soud, že tento soud v řízení o stěžovatelově žalobě na zrušení rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 14. 9. 2009 č. j. 908/33911/2008-53559/2009 usnesením ze dne 21. 3. 2011 č. j. 18 C 100/2010-43 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 9 jakožto soudu příslušnému dle ustanovení §250 odst. 1 písm. b) o. s. ř., tj. obecnému soudu stěžovatele. Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 11. 2011 č. j. 51 Co 425/2011-52 odvolání Ministerstva financí a České republiky - Ministerstva financí odmítl jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn. Vysvětlil, že odvolatelé nejsou účastníky soudního řízení dle ustanovení §250a o. s. ř., protože nebyli účastníky správního řízení. Pro úplnost uvedl, že obvodní soud otázku místní příslušnosti posoudil správně.
Stěžovatel namítá, že z jeho žaloby je patrno, že se domáhal plnění spočívajícího ve finanční náhradě a nikoli zrušení správního rozhodnutí, a proto se nejednalo o žalobu podle části páté o. s. ř. a místně příslušným tak měl být Obvodní soud pro Prahu 1 jako obecný soud odpůrce Ministerstva financí. Doplňuje, že rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 byl osvobozen od soudního poplatku, což "se nemusí opakovat" u Obvodního soudu pro Prahu 9 a může se také stát, že jeho žaloba bude zamítnuta pro neexistenci protistrany, čímž bude stěžovateli zamezeno v domáhání se jeho zákonného nároku na plnění.
Ústavní stížnost je zčásti nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4). V projednávané věci mohl stěžovatel proti napadenému usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 brojit odvoláním, o čemž byl tímto soudem též řádně poučen. Stěžovatel této možnosti nevyužil, čímž však zároveň - ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu - nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti prostředek, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 je tedy nepřípustná.
V části směřující proti usnesení Městského soudu posoudil Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou. Napadeným rozhodnutím nebylo rozhodováno o opravném prostředku stěžovatele a toto rozhodnutí ani nemělo za následek změnu či zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž stěžovatel v řízení před obecnými soudy žádné výhrady nevznášel, a proto se nemohlo dotknout stěžovatelových ústavně zaručených práv.
Z výše uvedených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zčásti nepřípustnou a zčásti zjevně neopodstatněnou dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dně 8. října 2012
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu