ECLI:CZ:US:2012:4.US.1411.12.1
sp. zn. IV. ÚS 1411/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické o ústavní stížnosti J. G., zastoupené JUDr. Martinem Skybou, advokátem se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Preslova 9/361, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému Okresním soudem v Opavě pod sp. zn. 0Nt 1503/2012 dne 27. února 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností napadla stěžovatelka v záhlaví uvedené rozhodnutí Okresního soudu v Opavě s tvrzením, že jím došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1, čl. 7, čl. 10 odst. 1, 2 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 1 Ústavy ČR. Obecnému soudu v podstatě vytýká, že předmětný příkaz k domovní prohlídce vydal za situace, kdy nebyly pro jeho vydání splněny zákonné předpoklady. Shledává odůvodnění příkazu nedostatečným především s ohledem na to, že byl vydán ve stadiu prověřování podezřelého, což klade na samotné odůvodnění mnohem vyšší nároky, neboť pro takový případ se soud musí vypořádat s otázkou neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu v souladu s ustanovením §160 odst. 4 trestního řádu, a to se v daném případě nestalo. Na podporu svých vývodů o dotčení ústavních práv poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 536/06, II. ÚS 362/06 a další. Z těchto (v návrhu blíže rozvedených) důvodů stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud určil, že předmětným příkazem byla porušena práva zaručovaná čl. 7, čl. 10 a čl. 12 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Ústavy ČR.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
V nálezu sp. zn. IV. ÚS 1780/07 Ústavní soud navázal na svou přecházející judikaturu, týkající se příkazu k domovní prohlídce (srov. kupř. nálezy sp. zn. II. ÚS 298/05, II. ÚS 362/06, II. ÚS 789/06, II. ÚS 474/07) a provedl současně její zpřesnění, přičemž, jak již uvedeno v dalším jeho rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 3640/11, dal najevo názor akceptující dostatečnost odůvodnění příkazu k domovní prohlídce i pro případ, že o neodkladnosti provedené prohlídky specifické okolnosti dané kauzy (v odůvodnění příkazu popsané) zřejmě svědčí.
Z obsahu ústavní stížností napadeného rozhodnutí, vydaného podle §83 odst. 1 trestního řádu, se z pohledu relevantního pro tento přístup podává, že obecný soud zrekapituloval příslušný návrh státního zástupce, obsahující i odkaz na ohledání místa činu, z něhož bylo zjištěno, že došlo k poškození specifikovaných věcí z majetku poškozeného střelbou dosud neznámého pachatele a že s ohledem na polohu domu poškozeného a domů sousedních mohlo ke střelbě docházet z oken domu, v němž byla nařízena domovní prohlídka. Na základě studia spisu pak soud shrnul svůj postoj tak, že v dané věci, v níž jde o prověřování podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákona, je podezření podloženo zatím shromážděnými poznatky s tím, že lze důvodně předpokládat, že v domě stěžovatelky by se mohla nacházet věc důležitá pro trestní řízení, a to zbraň, která je používána k páchání uvedené trestné činnosti; domovní prohlídkou bude potvrzeno či vyvráceno podezření, že se v domě střelná zbraň nachází a v případě zajištění zbraně pak získat daktyloskopické stopy a provést odborné vyjádření z oboru kriminalistika, což může přispět ke zjištění pachatele. Z dané situace podle Ústavního soudu evidentně plyne potřeba provedení domovní prohlídky bez prodlení, okolnosti daného případu o neodkladnosti daného úkonu zjevně svědčí. Napadený příkaz k domovní prohlídce tak připodobňovat k situaci posuzované v rozhodnutích Ústavního soudu, jichž se stěžovatelka dovolává, nelze. Pro uvedené tak Ústavní soud nedospěl k závěru, že by šlo o případ zneužití daného institutu, které by odůvodňovalo kasaci napadeného rozhodnutí, a proto ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. května 2012
Miloslav Výborný
předseda senátu Ústavního soudu