infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22.03.2012, sp. zn. IV. ÚS 2275/11 [ usnesení / ŽIDLICKÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2012:4.US.2275.11.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2012:4.US.2275.11.1
sp. zn. IV. ÚS 2275/11 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci stěžovatelky S. P., právně zastoupené advokátkou Mgr. Martinou Novákovou, Mošnerova 16a, Olomouc, proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. 5 EC 96/2009, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2011 sp. zn. 12 Co 368/2010 a usnesení téhož soudu ze dne 17. 5. 2011 sp. zn. 12 Co 367/2010, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 2. 8. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a po odstranění vytčených vad konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatelka ve svém návrhu uvádí, že Okresní soud v Prostějově vydal dne 29. 7. 2009 elektronický platební rozkaz sp. zn. 5 EC 96/2009, jímž jí uložil zaplatit částku 1015,- Kč se 7% úrokem z prodlení ročně od 12. 10. 2008 do zaplacení a aby zaplatila i náklady nalézacího řízení ve výši 8.154,- Kč. Toto rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 1. 9. 2009. Následně byla usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2010 sp. zn. 15 Exe 171/2010 nařízena exekuce. Proti usnesení o nařízení exekuce si stěžovatelka podala odvolání, neboť měla místo původních 1.015,- Kč platit 26.191,- Kč, což považovala za rozporné s dobrými mravy. Krajský soud v Brně ústavní stížností napadeným usnesením sp. zn. 12 Co 368/2010 usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce potvrdil. Dále stěžovatelka navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Okresní soud v Prostějově tento návrh zamítl a Krajský soud v Brně jej pak ústavní stížností napadeným usnesením sp. zn. 12 Co 367/2010 potvrdil. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti namítá, že společnost ARGEMONT INVEST, s. r. o., není subjektem oprávněným k podání návrhu na nařízení exekuce. Stěžovatelka nebyla schopna se v předmětném řízení odpovídajícím způsobem hájit, a proto jí měl být ustanoven zástupce. Vymáhat na stěžovatelce částku 26.191,- Kč místo původních 1.015,- Kč považuje stěžovatelka za rozporné s dobrými mravy. III. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatele neshledal. Napadá-li stěžovatelka usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. 5 EC 96/2009, nutno konstatovat, že z vyžádaného soudního spisu vyplývá, že jí toto rozhodnutí bylo řádně doručeno dne 1. 9. 2009 s tím, že odpor proti němu i přes řádné poučení podán nebyl. Z toho důvodu nezbývá, než předmětnou ústavní stížnost ve vztahu k tomuto usnesení v souladu s ustanovením §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout pro nepřípustnost. Dle náhledu Ústavního soudu nelze v napadeném usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2011 sp. zn. 12 Co 367/2010, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2010 sp. zn. 15 EXE 171/2010 o neustanovení zástupce z řad advokátů, dohledat protiústavnost. Důvodem je pak především ta skutečnost, že citovaný krajský soud se v odůvodnění řádně zabývá podmínkami pro ustanovení právního zástupce. Zde je třeba poukázat především na to, že k ustanovení právního zástupce nedochází k žádosti účastníka řízení vždy, ale jen a pouze v těch případech, kdy jsou naplněny podmínky pro takový postup. Jednou z podmínek, jak ostatně uvádí i krajský soud v napadeném usnesení, je, že účastník řízení sám není schopen se v dané věci hájit. Obecné soudy se zabývaly tím, zda je účastnice schopna se sama hájit, načež dospěly k závěru, že tomu tak je, a to právě s ohledem na konkrétní právní úkony ve věci učiněné. Nelze mít tedy za to, že by krajský soud svým postupem vybočil z kautel spravedlivého procesu. Napadá-li stěžovatelka též usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2011 sp. zn. 12 Co 368/2010, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2010 sp. zn. 15 EXE 171/2010 o nařízení exekuce, nelze se ztotožnit s námitkou, že by stěžovatelka nevěděla, z jakého důvodu je proti ní vedena exekuce. Ve výroku napadeného usnesení je uveden odkaz na elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. 5 EC 96/2009, který byl stěžovatelce prokazatelně doručen dne 1. 9. 2009. Namítá-li stěžovatelka neadekvátnost mezi výší jistiny a vymáhané částky, je třeba uvést, že dle pravomocného elektronického platebního rozkazu by měla platit jistinu ve výši 1.015,- Kč se 7% úrokem z prodlení od 12. 10. 2008 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 8.154,- Kč, tj. soudní poplatek ve výši 300,- Kč a náklady právního zastoupení včetně DPH ve výši 7.854,- Kč, z toho DPH 1.254,- Kč. Nepoměr mezi výší jistiny a náklady právního zastoupení je zjevný, nicméně za situace, kdy je ústavní stížnost ve vztahu k usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. 5 EC 96/2009 nepřípustná, lze pro futuro toliko příslušnému okresnímu soudu zmínit nově vznikající judikaturu obecných soudů v obdobných věcech, k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 3259/11 dostupném na http://nalus.usoud.cz/Search/Search.aspx. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než aby předmětný návrh ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2011 sp. zn. 12 Co 367/2010 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2011 sp. zn. 12 Co 368/2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. března 2012 Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2012:4.US.2275.11.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 2275/11
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 22. 3. 2012
Datum vyhlášení  
Datum podání 2. 8. 2011
Datum zpřístupnění 12. 4. 2012
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Prostějov
SOUD - KS Brno
Soudce zpravodaj Židlická Michaela
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 111/1994 Sb., §39
  • 500/2004 Sb., §106, §150 odst.3
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík odpor
opravný prostředek - řádný
pokuta
exekuce
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2275-11_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 73566
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-23