ECLI:CZ:US:2012:4.US.286.12.2
sp. zn. IV. ÚS 286/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. arch. M. H., Ph.D., zastoupené JUDr. Radkem Coufalem, advokátem se sídlem Lidická 5a, Brno, proti zásahu orgánu veřejné moci, za účasti Městského soudu v Brně jako účastníka řízení, a P. H. a nezletilých dětí V. a A. H., spočívající v průtazích řízení při rozhodování o odvolání proti předběžnému opatření, takto:
I. Za jedenáctým odstavcem se pokračuje novým odstavcem dvanáct tohoto znění:
"Stěžovatelka tvrdila, že v řízení o podaném odvolaní proti předběžnému opatření dochází ke značným průtahům, z nichž jí vzniká vážná a neodvratitelná újma. Obecně, je-li ústavní stížností napadáno rozhodnutí, pak pro její přípustnost Ústava spolu se zákonem o Ústavním soudu požaduje, aby takové rozhodnutí bylo v právní moci. Ústavní stížností napadené předběžné opatření však právní moci nenabylo, bylo však vykonatelné, a proto způsobilé v právní sféře stěžovatelky vyvíjet zamýšlené následky. I kdyby Ústavní soud přistoupil na to, že je ještě před okamžikem, než je rozhodnuto o již uplatněném opravném prostředku, oprávněn zasáhnout i proti nepravomocnému rozhodnutí, pak tak může učinit pouze tehdy, dochází-li: a) v řízení o opravném prostředku ke značným průtahům, v jejichž důsledku b) vzniká nebo může vzniknout stěžovatelce vážná a neodvratitelná újma. S ohledem na princip subsidiarity ústavní stížnosti je nutné přiřadit odpovídající význam hledisku "značné průtahy" a "vážná a neodvratitelná újma". Stran uvedených (značných) průtahů tak půjde o situace, kdy selhávají běžné mechanismy a instituty vybudované k jejich odstraňování: nelze totiž ztratit ze zřetele, že v době tvorby zákona o Ústavním soudu neexistovaly, kromě ústavní stížnosti, žádné efektivní prostředky ochrany proti průtahům; tento (nežádoucí) stav se však od té doby výrazně změnil. O zmíněnou újmu půjde tehdy, bude-li mít za následek existenční nejistotu stěžovatele, nebo obdobné nekompenzovatelné či neodstranitelné důsledky. Ústavní soud uzavírá, že byť k prodlení s rozhodnutím odvolacího soudu dochází, pak jen v jednotkách dnů, a stěžovatelce vzhledem k věku dětí a k dočasnosti, ale zejména i vlastním podmínkám předběžného opatření, žádná vážná a neodvratitelná újma nehrozí. Naopak napadené předběžné opatření sleduje zájem dětí, jemuž musí ustoupit dílčí zájem matky, neboť rozhodnutí se snaží zamezit vzniku a event. potlačit syndrom tzv. zavrženého otce, který z důvodu dosavadní úpravy styku otce s dětmi hrozil progresí. Ústavní soud z uvedených důvodů nemohl vejít na argumentaci, že jsou naplněny podmínky ustanovení §75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a protože stěžovatelka (též) nevyužila příslušného procesního prostředku k ochraně před nečinností (průtahy), pak z důvodu, že ústavní stížnost svým významem nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, nemohl Ústavní soud jeho nevyčerpání prominout a stížnost jako přípustnou projednat [§75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]."
II. Dosavadní odstavce následující po novém odstavci dvanáct se přečíslovávají.
III. V ostatním zůstává usnesení Ústavního soudu ze dne 20. února 2012 sp. zn. IV. ÚS 286/12 nezměněno.
Odůvodnění:
Při vyhotovování usnesení Ústavního soudu ze dne 20. února 2012 sp. zn. IV. ÚS 286/12 došlo v důsledku nesprávné obsluhy textového editoru k chybě při zpracování textu odůvodnění. Aby byl zajištěn soulad znění účastníkům řízení rozeslaných stejnopisů a přijatého rozhodnutí, vydává se toto předmětné opravné usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2012
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj