ECLI:CZ:US:2013:1.US.1163.13.1
sp. zn. I. ÚS 1163/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 16. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele ŠINDELÁŘ SPEDITION s. r. o., IČ 26024641, se sídlem Sedlec 75, zastoupeného Mgr. Janem Úlehlou, advokátem, advokátní kancelář se sídlem České Budějovice, Krajinská 224/37, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 22 Co 2051/2008-330, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku, jímž soud druhého stupně potvrdil odvoláním napadené výroky Okresního soudu v Českých Budějovicích a rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku krajského soudu podal dovolání, které však bylo odmítnuto jako nepřípustné, a poněvadž tento mimořádný opravný prostředek Nejvyšší soud odmítl z důvodů závisejících na jeho uvážení, dovozuje přípustnost ústavní stížnosti proti rozhodnutí o odvolání z obsahu §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, když se citovaným rozsudkem cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Vyslovil přesvědčení, že se odvolací soud nevypořádal s jeho námitkami, své skutkové závěry učinil v příkrém rozporu s obsahem provedených důkazů a tyto nesprávně posoudil, konečně se ani neřídil závazným právním názorem dovolacího soudu (v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011 sp. zn. 23 Cdo 1383/2009).
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku, zásah do práva, jehož se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele o zaplacení částky 811 389,50 Kč s příslušenstvím a rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky a státem, a opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo. V odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, na základě jakých skutkových zjištění byla důvodně vyvozena odpovědnost žalobce (dopravce) za škodu, způsobenou na přijatém a následně odcizeném zboží z kamionu, jaké povinnosti, uložené dopravci a vyplývající z Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR) nesplnil a neprokázal tak okolnosti, pro něž by mohl být odpovědnosti za škodu zproštěn. Tyto závěry učinil odvolací soud na základě důkazů provedených a hodnocených soudem prvního stupně, a také v souladu se závazným právním názorem, obsaženým v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011 č. j. 23 Cdo 1383/2009-312, kterým byl předcházející rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 12. 2008 č. j. 22 Co 2051/2008-277 zrušen s tím, že si v něm označený soud nesprávně vyložil podmínky zproštění odpovědnosti dopravce dle čl. 17 odst. 2 citované úmluvy (CMR). Lze dodat, že dovolání, podané žalobcem proti stížností napadenému rozsudku soudu druhého stupně, bylo usnesením ze dne 18. 12. 2012 č. j. 23 Cdo 1266/2012-353 odmítnuto pro jeho nepřípustnost, ústavní stížnost proti němu nebrojí a její podání je proto považováno za učiněné ve smyslu ustanovení §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2013
Ivana Janů v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu