ECLI:CZ:US:2013:1.US.197.13.1
sp. zn. I. ÚS 197/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 13. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky Daniely Balarinové, zastoupené JUDr. Pavlem Čížkovským, advokátem se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 18, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. září 2012 č. j. 22 Cdo 2193/2012-243 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. února 2012 č. j. 71 Co 242/2011-202, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčena v právu na spravedlivý proces, zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedla, že soud I. stupně vymezil rozsah společného jmění manželů částkou 600 000,- Kč a, pokud jde o náklady řízení, vycházel z tvrzení, že se domáhala vypořádání hodnoty nejméně ve výši 34 980 000,- Kč, přičemž její úspěch byl nepatrný. Odvolací soud rozhodnutí Okresního soudu v Opavě potvrdil jako věcně správné, avšak dle jejího přesvědčení nijak neodůvodnil, jakým způsobem přezkoumal i výrok o nákladech řízení, který byl rovněž napaden, za předmět řízení pak považoval částku 17 790 000,- Kč, tj. polovinu vypořádávaného majetku. Její dovolání proti rozsudku soudu II. stupně bylo odmítnuto. Dále poukázala na závěry soudů, jež se týkají obchodního podílu jednoho z manželů a režimu jeho vypořádání - tyto závěry považuje za formalistické a na základě nich učiněné rozhodnutí za nespravedlivé. Také výroky o nákladech řízení má za neodůvodněné a nesprávné a postup soudu za porušující její právo na spravedlivý proces, když současně zmínila judikaturu Ústavního soudu zabývající principy vyplývajícími z Ústavy České republiky a z čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterého se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na obsah dovolání žalobkyně, nyní stěžovatelky, na rozsah nároků uplatněných v návrhu na vypořádání společného jmění, na svou judikaturu vztahující se k předmětné právní problematice, opodstatněně dovolání jako nepřípustné odmítl. Své rozhodnutí přiléhavě odůvodnil, a proto lze na toto odůvodnění odkázat. Krajský soud v Ostravě přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s §212 a §212a občanského soudního řádu a důvodně konstatoval, že pro zjištění skutkového stavu soud postupoval v souladu s §132 občanského soudního řádu a z provedených důkazů vyvodil správné právní závěry. Proto rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 2. 5. 2011 č. j. 17 C 181/2009-121 potvrdil a v obsáhlém odůvodnění se řádně vypořádal se všemi uplatněnými námitkami. I na ně je proto možno v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. února 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu