ECLI:CZ:US:2013:1.US.2.13.1
sp. zn. I. ÚS 2/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Miroslava Štropa, zastoupeného JUDr. Hanou Desenskou, advokátkou se sídlem Jičín, Fortna 40, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. září 2012 č. j. 30 Cdo 520/2012-668, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel cestou ústavní stížnosti brojil proti výše označenému usnesení s tím, že se rozhodnutím Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, cítí dotčen v právu na spravedlivý proces, jak je garantováno v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na průběh řízení před soudem I. a II. stupně, jímž dle jeho názoru "horší výkon soudní moci už předvést nelze", jakož i na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který odmítl uznat jeho relevantní důvod k podání dovolání, s jeho výtkami se nevypořádal.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení nutno konstatovat, že Nejvyšší soud dovolání směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 2. 2010 č. j. 1 Co 166/2009-400 (kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně zamítající žalobu stěžovatele, jíž se domáhal uložení povinnosti žalované CET 21, spol. s r. o., uveřejnit v hlavním vysílacím čase omluvu za reportáž vysílanou dne 14. 12. 2004 a uložení jí povinnosti zaplatit mu finanční náhradu v částce 1 miliardy Kč) opodstatněně odmítl jako nepřípustné, své rozhodnutí s poukazem na §237 odst. 1 písm. b), c) a odst. 3 tohoto ustanovení, na §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, jakož i na svou judikaturu dostatečným způsobem odůvodnil a na toto odůvodnění proto lze v dalším odkázat. Zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. března 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu