ECLI:CZ:US:2013:1.US.2488.13.1
sp. zn. I. ÚS 2488/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Tomáše Švejdy, zastoupeného Mgr. Richardem Mikyskou, advokátem se sídlem Ústí nad Orlicí, M. R. Štefánika 264, proti jinému zásahu Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře spočívajícímu v nerespektování rozvrhu práce, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že v trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře dochází k porušování stěžovatelova práva na zákonného soudce garantovaného článkem 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a aby tomuto soudu přikázal stěžovatelovu věc projednat "věcně příslušným" předsedou senátu 18 T JUDr. Zdeňkem Kučerou a předešel dalšímu porušování práv stěžovatele.
2. Stěžovatel uvádí, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 8. 2012 sp. zn. 12 To 47/2012 zrušil odsuzující rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 27. 10. 2011 sp. zn. 18 T 13/2011 ve stěžovatelově trestní věci a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, neboť věc projednával soudce, který byl v té době přidělen jako stážista k Vrchnímu soudu v Praze, což odporovalo ustanovení §68 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, a článku 38 odst. 1 Listiny. Vrchní soud v odůvodnění svého rozhodnutí nařídil věc projednat senátem, který vyplývá z předem stanovených pravidel uvedených v rozvrhu práce. K tomu stěžovatel namítá, že krajský soud nerespektoval svůj rozvrh práce, neboť tuto věc nepřidělil k projednání předsedovi senátu 18 T JUDr. Zdeňku Kučerovi, ale soudci Mgr. Petru Černému, který nebyl v této agendě činným soudcem.
3. Předtím, než může Ústavní soud přistoupit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci nebylo možno dospět k jinému závěru, než že ústavní stížnost je nepřípustná.
4. Řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem je ovládáno zásadou subsidiarity, vyplývající již z ustanovení článku 4 Ústavy, podle něhož je ochrana základních práv a svobod úkolem soudní moci obecně, nikoliv úkolem pouze Ústavního soudu. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada je vyjádřena v ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
5. Podstatou stěžovatelovy ústavní stížnosti je námitka nesprávnosti obsazení soudu, který v současnosti rozhoduje v jeho trestní věci. Tvrzená vada řízení je však napravitelná v rámci soustavy obecných soudů, a to jak v odvolacím řízení, v němž může stěžovatel napadat rozsudek z jakýchkoli důvodů, které považuje ze svého hlediska za významné a způsobilé přesvědčit odvolací soud o nezákonnosti, neodůvodněnosti, neúplnosti či jiné nesprávnosti napadeného rozsudku (srov. Šámal, P. a?kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 2991), tedy i pro nesprávnost obsazení soudu, tak v dovolání, protože skutečnost, že soud nebyl náležitě obsazen je dovolacím důvodem dle ustanovení §265b odst. 1 písm. a) trestního řádu. Teprve poté, kdy by stěžovatel vyčerpal tyto opravné prostředky a nebyl by s výsledkem jejich posouzení spokojen, byla by jeho případná nová ústavní stížnost přípustná k meritornímu projednání.
6. Z uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. září 2013
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka