ECLI:CZ:US:2013:1.US.335.13.1
sp. zn. I. ÚS 335/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 4. března mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ve věci navrhovatelů 1) Jitky Zajíčkové, 2) Ing. Miloslava Zajíčka, 3) Heleny Juklové, 4) Jiřího Jukla, 5) Lucie Březinové, 6) Jiřího Březiny, 7) Pavlíny Dubovské a 8) Mgr. Jaromíra Dubovského, všech zastoupených Mgr. Ivou Svobodovou, advokátkou se sídlem Leštínská 12, 193 00 Praha 9, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2012 č. j. 29 Cdo 874/2011-177, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2010 č. j. 70 Co 466, 467/2010-153 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. června 2010 č. j. 56 C 391/2008-122, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností navrhovatelé napadli v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů. S poukazem na blíže rozvedené výhrady tvrdili, že se jimi cítí být dotčeni ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, pročež se domáhali, aby je Ústavní soud nálezem zrušil.
Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR], což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§43 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Dle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Ačkoliv navrhovatelé zevrubně podrobili kritice rozhodnutí obecných soudů o zamítnutí žaloby, jakož i argumenty, jimiž soudy své závěry podložili, právně rozhodné je, že žalobcem (žalobci) před obecnými soudy nebyli stěžovatelé, nýbrž subjekt od nich právně odlišný - Společenství pro dům v Horních Počernicích čp. XX, se sídlem P. Této právnické osobě jakožto žalobci byla předmětná rozhodnutí adresována a tolika tato osoba jako subjekt práva byla účastníkem stěžovateli kritizovaného řízení před obecnými soudy.
Z uvedeného je zřejmá zjevná neoprávněnost (absence aktivní legitimace) navrhovatelů podat do výroků v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů ústavní stížnost.
Proto Ústavní soud (ve shodě se svou zákonnou povinností) nutně musel jejich návrh odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků [§43 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. března 2013
Pavel Holländer
soudce zpravodaj