infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 06.03.2013, sp. zn. I. ÚS 4792/12 [ usnesení / HOLLÄNDER / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2013:1.US.4792.12.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2013:1.US.4792.12.1
sp. zn. I. ÚS 4792/12 Usnesení Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti Mgr. Alice Štrajtové Štefkové, zastoupené Mgr. Alexandrem Klimešem, advokátem se sídlem v Mělníku, Jiráskova 228, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Af 90/2011 ze dne 30. dubna 2012 a rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 54/2012 ze dne 13. září 2012, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení základních práv zaručovaných čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 ve spojení s čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, jakož i porušení čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy ČR, v záhlaví označená rozhodnutí správních soudů, jimiž nebylo vyhověno správní žalobě stěžovatelky proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové č. j. 3662/11-1300-601246. Uvedeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí (dodatečný platební výměr) Finančního úřadu ve Svitavách ze dne 11. října 2010 č. j. 68044/10/263911608545, jímž jí byla dodatečně vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2005 ve výši 538 621,- Kč. V odůvodnění stížnosti stěžovatelka v podstatě soudům vytýká, že neprovedly všechny jí navrhované důkazy, zpochybňuje skutková zjištění soudů, která považuje za nedostatečná, v důsledku čehož, jak tvrdí, jí bylo upřeno právo na správné stanovení daně a došlo k porušení shora označených základních práv. Z těchto v ústavní stížnosti blíže rozvedených důvodů navrhla zrušení napadených rozhodnutí. Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako neopodstatněnou. Připomíná a odkazuje přitom na svou dřívější judikaturu opomenutých důkazů se týkající (např. nálezy sp. zn. IV. ÚS 570/03, III. ÚS 177/04), jakož i judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další). Takový stav v dané věci zjištěn nebyl. Obecné soudy se dané věci řádně věnovaly a na základě zjištěného skutkového stavu, který Ústavní soud rovněž s připomenutím své judikatury nemůže přehodnocovat, ve svých rozhodnutích přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem, dostatečně rozvedly své úvahy vedoucí je k zamítnutí správní žaloby a kasační stížnosti pro zmeškání zákonné lhůty k uplatnění nároku na odpočet daně stanovené v ustanovení §73 odst. 11 zákona o dani z přidané hodnoty, postavené na závěru, že stěžovatelka neprokázala, že by svůj požadavek na uznání nadměrného odpočtu vznesla ve stanovené lhůtě kvalifikovaným způsobem, přitom se zevrubně vypořádaly se stěžovatelkou uplatňovanými námitkami, jež tato nyní v podstatě opakuje v ústavní stížnosti. Na podrobná odůvodnění rozhodnutí správního soudu i soudu kasačního, která obsahují i dostatečné a akceptovatelné zdůvodnění nevyhovění všem důkazním návrhům stěžovatelky a nevykazují prvky libovůle, přičemž nebylo zjištěno, že by jejich právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývaly (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94), lze tak odkázat. Zásah do ústavně zaručených práv, jichž se stěžovatelka dovolává, v posuzované věci Ústavní soud neshledal, a proto z uvedených důvodů stížnost jako neopodstatněnou odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. března 2013 Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2013:1.US.4792.12.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 4792/12
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 6. 3. 2013
Datum vyhlášení  
Datum podání 18. 12. 2012
Datum zpřístupnění 20. 3. 2013
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - KS Hradec Králové
SOUD - NSS
Soudce zpravodaj Holländer Pavel
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb., čl. 36 odst.2, čl. 11 odst.5
Ostatní dotčené předpisy
  • 337/1992 Sb., §73 odst.3, §31
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování
Věcný rejstřík daň/daňová povinnost
daňové přiznání
správní soudnictví
lhůta
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-4792-12_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 78404
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22