ECLI:CZ:US:2013:1.US.4849.12.1
sp. zn. I. ÚS 4849/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatelů 1) PYRGHOS LEFKOS a. s., se sídlem Praha 1, Opletalova 1337, a 2) LA TORTURA s. r. o., se sídlem Praha 1, Ovocný trh 572/11, zastoupených Mgr. Tomášem Troupem, LL.M., advokátem se sídlem Praha 2, Václavská 316/12, o ústavní stížnosti proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. října 2012 č. j. 3 VSOL 455/2012-B-1039 a Krajského soudu v Brně ze dne 22. května 2012 č. j. KSBR 37 INS 398/2010-B-977, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označených usnesení s tím, že se jimi cítí dotčeni v právech zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny (míněna zřejmě Listina základních práv a svobod), jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy (zřejmě Úmluvy ochraně lidských práv a základních svobod) a v čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Uvedli, že jsou účastníky insolvenčního řízení, během kterého navrhovali příslušnému soudu, aby v něm ustanovil odděleného správce pro vymáhání nároků proti společnosti Česká spořitelna i dalším osobám, jejich návrhu nebylo vyhověno, a to ani odvolacím soudem. V podání pak vyložili důvody, pro které ustanovení odděleného správce iniciovali, jakož i okolnosti ozřejmující jejich aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti je také zjištění, že byla podána někým zjevně neoprávněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Vrchní soud v Olomouci přezkoumal usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byl zamítnut návrh věřitele, tj. prvního stěžovatele, na ustanovení odděleného insolvenčního správce ve věci vymáhání nároků vůči České spořitelně a. s. i dalším osobám majícím vztah k této společnosti a opodstatněně rozhodnutí potvrdil. Poukazem na zjištění učiněná soudem I. stupně, na jeho závěry, s nimiž se ztotožnil, jakož i na §24, §34, §230 odst. 2 a násl. insolvenčního zákona své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil - na toto odůvodnění lze v dalším odkázat, když návrh stěžovatelů neobsahuje žádnou ústavněprávní argumentaci, stojící proti závěrům soudu II. stupně, jíž by bylo nutno se dále zabývat.
Pro výše uvedené byl návrh prvního stěžovatele odmítnut jako zjevně neopodstatněný. Pokud jde o druhého navrhovatele, jenž nebyl účastníkem řízení v předmětné věci, jeho návrh je tak podán osobou zjevně neoprávněnou [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu