ECLI:CZ:US:2013:1.US.527.13.1
sp. zn. I. ÚS 527/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Petra Šťastného a Věry Šťastné, zastoupených JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem Střelecká 437, Hradec Králové, proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 3. 12. 2012, č. j. 57 EXE 499/2012-167, a proti příkazu k úhradě nákladů exekuce JUDr. Jany Tvrdkové, soudní exekutorky Exekutorského úřadu Praha 4 ze dne 30. 7. 2012, sp. zn. 095 Ex 255/12/Pn 01-072, za účasti Okresního soudu v Kladně a JUDr. Jany Tvrdkové, soudní exekutorky Exekutorského úřadu Praha 4, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 2. 2013 se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu účinného do dne 31. 12. 2012 lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud dle čl. 88 odst. 2 Ústavy vázán.
Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 57 EXE 499/2012 Ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadené usnesení Okresního soudu v Kladně bylo zástupci stěžovatelů doručeno do datové schránky dne 6. 12. 2012 (což stěžovatel shodně uvádí v čl. VII ústavní stížnosti), lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti tedy počala běžet následujícím dnem 7. 12. 2012 a uplynula dne 4. 2. 2013. Ústavní stížnost, která byla doručena ve formě datové zprávy zástupcem stěžovatelů do podatelny Ústavního soudu dne 6. 2. 2013, byla tedy podána opožděně.
Ústavní soud v této souvislosti upozorňuje, že podle přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (část druhá, čl. IV) platí, že začala-li lhůta pro podání ústavní stížnosti plynout přede dnem nabytí tohoto zákona, určí se její konec podle zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítl jako návrh opožděný podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2013
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj