ECLI:CZ:US:2013:1.US.622.13.1
sp. zn. I. ÚS 622/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 21. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti Břetislava Válka, zastoupeného Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51 proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 28 C 97/2004 ze dne 24. července 2012 a Městského soudu v Praze sp. zn. 69 Co 430/2012 ze dne 19. listopadu 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení základního práva zaručovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v řízení o jeho žalobě na určení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, jimiž mu nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků, a domáhá se jejich zrušení. V důvodech ústavní stížnosti po vylíčení skutkových okolností případu obecným soudům v podstatě vytýká, že jeho žádost o prominutí a vrácení soudního poplatku ve výši 5 000,- Kč za odvolání, které byl nucen podat proti rozsudku soudu I. stupně jen z důvodů nesprávného procesního postupu soudu, zcela nesprávně, aniž se řádně vypořádaly s jeho argumentací, posoudily jako žádost dle §138 odst. 1 o. s. ř., přestože tato žádost nebyla podána z důvodů jeho poměrů, ale z důvodu zavinění soudu.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Po ověření, že obecné soudy ve svých rozhodnutích přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem dostatečně rozvedly své úvahy vedoucí je k použití ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. za stavu, kdy institut prominutí poplatku občanský soudní řád nezná a vrácení již zaplaceného poplatku je dle uvedeného ustanovení vyloučeno, posoudil Ústavní soud stížnost jako neopodstatněnou. Připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další). Takový stav v dané věci zjištěn nebyl, neboť zejména soud odvolací v odůvodnění svého rozhodnutí rozvedl důvody, pro které dovodil, že soud v rámci probíhajícího řízení nemá pravomoc prominout soudní poplatek, ale jen pravomoc přiznat účastníku zcela či zčásti osvobození od soudních poplatků, přičemž dle ustanovení 138 odst. 1 o. s. ř. již zaplacený soudní poplatek nelze vrátit. Proto byla ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu