ECLI:CZ:US:2013:1.US.943.13.1
sp. zn. I. ÚS 943/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 2. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Ing. Františka Kellnera, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem se sídlem Jungmannova 1031, 697 01 Kyjov, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2012 č. j. 4 Tdo 1456/2012-26 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. července 2012 č. j. 8 To 241/2012-602, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci. Tvrdil, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv na spravedlivý proces a rovnost účastníků řízení, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Dle blíže rozvedeného odůvodnění návrhu mělo se tak stát tím, že obecné soudy neprovedly jím navržené důkazy a provedené důkazy nesprávně hodnotily v jeho neprospěch. Proto se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Jak se podává z obsahu věcného odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, označený soud odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné [§265i odst. 1 písm. e) trestního řádu]. Náležitě v nezbytném rozsahu reagoval na námitky stěžovatele, když zdůraznil, že mají vedle námitek týkajících se právního posouzení věci i povahu důkazní polemiky, přičemž je pod dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu podřadit nelze. Jak plyne z odůvodnění jeho usnesení, těmito se ovšem v intencích judikatury Ústavního soudu zabýval a extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními nehledal (srov. kupř. nálezy sp. zn. I. ÚS 55/04, II. ÚS 193/04, IV. ÚS 216/04, I. ÚS 670/05, II. ÚS 29/06). S výtkami stěžovatele se dostatečně vypořádal a na obsah jeho rozhodnutí postačí za této situace jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat; stejně jako na napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, který (s ohledem na provedené důkazy a z nich vyplývající argumentační prostor) skutkovou verzi zjištěnou nalézacím soudem akceptoval a v odůvodnění svého rozhodnutí důvody tohoto svého přístupu taktéž přiměřeně vyložil.
Pro uvedené bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu