ECLI:CZ:US:2013:2.US.2813.12.1
sp. zn. II. ÚS 2813/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti stěžovatele Vlastimila Dobrovodského, zastoupeného Mgr. Romanem Klimusem, advokátem, se sídlem v Brně, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2012, č. j. 34 Ad 36/2011-38, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se původně sám, nezastoupen advokátem, obrátil na Ústavní soud s formálně vadným podáním, označeným jako "žaloba na Českou správu sociálního zabezpečení". K výzvě soudce zpravodaje následně návrh prostřednictvím advokáta doplnil. Zejména uvedl, že ústavní stížností brojí proti rozsudku Krajského soudu v Brně specifikovanému v záhlaví, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (č. j. 500 208 202/315-SN). Tím byly zamítnuty námitky stěžovatele proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod pro nesplnění zákonných podmínek. Stěžovatel s výrokem rozsudku nesouhlasí a polemizuje s jeho odůvodněním. Cítí se poškozen v právu na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci dle čl. 30 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (v souladu s přechodnými ustanoveními v čl. IV části druhé zákona č. 404/2012 Sb. ve znění do 31. 12. 2012) je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4).
Podle ustanovení §102 soudního řádu správního je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí, kasační stížnost. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li v zákoně stanoveno jinak. Pro rozsudky týkající se přezkumu rozhodnutí ve věci přiznání či nepřiznání invalidního důchodu žádná výluka neplatí a stěžovatel kasační stížnost také podat mohl. Napadený rozsudek také obsahuje řádné poučení, že proti němu lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Ústavní stížnost je z výše uvedených důvodů nepřípustná. Ústavní soud k tomu dodává, že neshledal důvody pro postup podle §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť zde uvedené předpoklady pro výjimku z podmínek uvedených v prvém odstavci uvedeného ustanovení naplněny nejsou. Ostatně ani stěžovatel sám žádné takové okolnosti netvrdí.
Ústavní stížnost tedy byla jako nepřípustný návrh podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2013
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj