ECLI:CZ:US:2013:2.US.317.13.1
sp. zn. II. ÚS 317/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti Davida Čady, zastoupeného Mgr. Zbyňkem Babíkem, advokátem, se sídlem v Brně, proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 27 Co 224/2011-280 ze dne 11. října 2012, a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi č. j. 10 C 237/2005-226 ze dne 16. prosince 2010, za účasti 1) Krajského soudu v Brně a 2) Okresního soudu v Břeclavi, jako účastníků řízení, a 1) obchodní společnosti D&I CONSULTING LIMITED, se sídlem Juliana Close 29, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, a 2) Marka Radkoviče, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podanou elektronicky dne 24. ledna 2013 a následně osobně dne 25. ledna 2013 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků. Z nich mu a vedlejšímu účastníkovi řízení 2) bylo rozsudkem soudu prvního stupně uloženo zaplatit vedlejšímu účastníkovi 1) částku 179.655 Kč s tím, že splněním povinnosti jedním ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého z nich, přičemž povinnost stěžovatele plnit je omezena do výše 140.000 Kč. Rozsudkem odvolacího soudu byl k jeho odvolání rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen. Tvrdí, že obecné soudy napadenými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručená základní práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod čl. 90 Ústavy České republiky.
2. Ještě předtím, než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti ústavní stížnosti. Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, se jím může zabývat také věcně. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze tedy podat pouze tehdy, když byly před jejím podáním vyčerpány všechny prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Takovým prostředkem se podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona (sp. zn. II. ÚS 207/05, U 12/37 SbNU 747).
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti sám uvádí, že podal souběžně s ústavní stížností dovolání, a to z procesní opatrnosti. Dotazem na Okresní soud v Břeclavi bylo zjištěno, že skutečně dne 23. ledna 2013 stěžovatel podal ve věci dovolání, a že dne 18. ledna 2013 podal dovolání i vedlejší účastník řízení 2).
4. Posledním prostředkem k ochraně práva je zde tedy v důsledku volby procesního postupu (nejen) stěžovatele podané dovolání. Lhůta k eventuálnímu podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí dovolacího soudu, a rovněž proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů, začne stěžovateli běžet dnem doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání (srov. též rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Soffer proti České republice č. 31419/04 ze dne 8. listopadu 2007). Pokud by byla ústavní stížnost věcně posouzena před rozhodnutím Nejvyššího soudu o podaném dovolání, mohl by Ústavní soud nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Pokud by naopak vyčkával na rozhodnutí dovolacího soudu, zbytečně by prodlužoval své řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání, k němuž však není důvod. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nelze předjímat a podání ústavní stížnosti je předčasné. Odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele nepoškozuje, protože pokud by jeho dovolání neuspělo, bude moci popř. zpracovat svou novou ústavní stížnost tak, aby zohledňovala i průběh a výsledky dovolacího řízení.
5. Z takto vyložených důvodů byla tedy ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako nepřípustná podle §43 odst. 1 písm. e) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2013
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj