ECLI:CZ:US:2013:3.US.2336.12.1
sp. zn. III. ÚS 2336/12
Nález
Nález Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Kůrky a soudců Pavla Holländera a Jana Musila - ze dne 18. června 2013 sp. zn. III. ÚS 2336/12 ve věci ústavní stížnosti města Židlochovice, se sídlem Masarykova 100, 667 01 Židlochovice, zastoupeného JUDr. Janem Vokálem, advokátem, se sídlem Bratislavská 12, 602 00 Brno, proti jinému zásahu Ministerstva financí, spojené s návrhem na zrušení ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
I. Postupem Ministerstva financí spočívajícím v nezahájení přezkumných řízení dle ustanovení §43 odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k povolením vydaným dle ustanovení §50 odst. 3 téhož zákona v rozsahu schválení stálého umístění jiných technických herních zařízení obdobných výherním hracím přístrojům nebo jejich koncových zařízení na území města Židlochovice bylo porušeno stěžovatelovo právo na samosprávu garantované ustanoveními čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy.
II. Ministerstvu financí se přikazuje zahájit přezkumná řízení dle §43 odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k povolením vydaným dle ustanovení §50 odst. 3 téhož zákona v rozsahu schválení stálého umístění jiných technických herních zařízení obdobných výherním hracím přístrojům nebo jejich koncových zařízení na území města Židlochovice.
III. Návrh na zrušení ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se odmítá.
Odůvodnění:
Komunální ústavní stížností se stěžovatel, město Židlochovice, domáhal ochrany proti zásahu Ministerstva financí do ústavně garantovaného práva na samosprávu ve smyslu čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy České republiky.
K relevantním bodům spjatým s posouzením komunální stížnosti Ústavní soud zjistil z návrhu stěžovatele, jakož i jeho příloh následující:
Zastupitelstvo města Židlochovice dne 21. 12. 2011 na svém zasedání č. 9 schválilo obecně závaznou vyhlášku města Židlochovice č. 4/2011, kterou na celém území města zakazuje provozování vybraných loterií a jiných podobných her, zejména výherních hracích přístrojů, sázkových her provozovaných prostřednictvím funkčně nedělitelného technického zařízení centrálního loterního systému, tj. hazardních her provozovaných za pomoci koncových interaktivních videoloterijních terminálů, a dalších loterií a jiných podobných her povolovaných na základě §50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "loterijní zákon") Ministerstvem financí. Označená obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti dnem 22. 12. 2011.
Stěžovatel uvedl, že dne 4. 1. 2012 byla tato obecně závazná vyhláška zaslána Ministerstvu financí do datové schránky, což lze samo o sobě dle něj považovat za podnět k postupu dle §43 odst. 1 loterijního zákona týkající se hazardních her provozovaných na území města Židlochovice, jejichž provozování bylo povoleno Ministerstvem financí a na něž se vztahuje zákaz vyplývající z obecně závazné vyhlášky města Židlochovice č. 4/2011.
Posléze byl dne 16. 2. 2012 Ministerstvu financí prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky doručen podnět města Židlochovice ze dne 16. 2. 2012 k zahájení přezkumných řízení podle §43 odst. 1 loterijního zákona, a to ve vztahu k těm povolením, jež se týkají zejména sázkových her provozovaných prostřednictvím centrálního loterijního systému tvořeného centrální řídící jednotkou, místními kontrolními jednotkami a připojenými koncovými interaktivními videoloterijními terminály, jejichž provozování bylo povoleno na území města Židlochovice Ministerstvem financí. Podnět obsahoval též podrobný výčet provozovatelů, kterých by se přezkumná řízení měla týkat, a dále zdůvodnění zahájení těchto přezkumných řízení. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí ve lhůtě 30 dnů od obdržení uvedeného podnětu na toto podání nijak nereagovalo, ačkoli k tomu bylo - jak stěžovatel dále zdůraznil - dle §42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, povinováno, zaslalo město Židlochovice dne 23. 3. 2012 v souladu s §80 správního řádu podnět k provedení opatření proti nečinnosti ze dne 21. 3. 2012 přímo ministru financí, a to opět prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.
Dne 29. 3. 2012 obdrželo město Židlochovice sdělení Ministerstva financí, ředitele odboru státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi, ve kterém stěžovateli sdělilo, že přezkumná řízení nehodlá zahajovat s ohledem na to, že v době vydání povolení nebyla na území města účinná žádná obecně závazná vyhláška regulující tuto problematiku. Pokud by se i nyní dotyčná povolení dostala do konfliktu s obecně závaznou vyhláškou, pak je zde dle ministerstva čl. II bod 4 přechodných ustanovení zákona č. 300/2011 Sb., podle něhož platí, že na povolení vydaná podle §50 odst. 3 loterijního zákona ve znění účinném přede dnem 1. 1. 2012 se nevztahují obecně závazné vyhlášky vydané do 31. 12. 2014.
Ačkoli je uvedené sdělení Ministerstva financí datováno ke dni 26. 3. 2012, kdy již byl druhý podnět města Židlochovice k provedení opatření proti nečinnosti ze dne 21. 3. 2012 prokazatelně doručen svému adresátovi, a z textu tohoto sdělení jasně vyplývá, že se jedná pouze o reakci na první podnět města Židlochovice ze dne 16. 2. 2012, stěžovatel má za to, že toto sdělení s ohledem na danou časovou posloupnost představuje současně i odpověď na druhý uvedený podnět ze dne 21. 3. 2012, byť to z tohoto sdělení přímo nevyplývá. Důkazem pro toto tvrzení může být i skutečnost, že se ministr financí jakožto nadřízený správní orgán, který byl adresátem podnětu ze dne 21. 3. 2012, k uvedenému podnětu do dne podání komunální stížnosti nijak nevyjádřil, ačkoli byl k tomu v podnětu vyzván. I přes uvedené byl dne 2. 5. 2012 na podatelně Ministerstva financí stěžovatelem opětovně podán podnět k zahájení přezkumných řízení dle §43 odst. 1 loterijního zákona ze dne 27. 4. 2012, načež následujícího dne (tj. 3. 5. 2012) město Židlochovice obdrželo sdělení od Ministerstva financí ze dne 17. 4. 2012, kterým ministerstvo dle názoru stěžovatele jen potvrdilo svůj postoj vyjádřený v jeho první odpovědi ze dne 26. 3. 2012.
Vycházeje z popsané chronologie svých (marných) procesních kroků, spatřuje stěžovatel zásah do ústavně zaručeného práva na samosprávu v tom, že Ministerstvo financí odmítá přezkoumat a zrušit jím vydaná povolení k provozování interaktivních videoloterijních terminálů, ačkoliv podle judikatury Ústavního soudu [nález sp. zn. Pl. ÚS 29/10 ze dne 14. 6. 2011 (N 110/61 SbNU 625; 202/2011 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 56/10 ze dne 7. 9. 2011 (N 151/62 SbNU 315; 293/2011 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 22/11 ze dne 27. 9. 2011 (N 169/62 SbNU 489; 328/2011 Sb.)] jde o otázku, jejíž regulace spadá do pravomoci obcí. Citovaná judikatura Ústavního soudu rovněž dospěla k závěru, že v případech kolize mezi obecně závaznou vyhláškou vydanou obcí k regulaci hazardu a povolením Ministerstva financí je na ministerstvu, aby zahájilo přezkumná řízení.
Jelikož odmítavý postoj Ministerstvo financí opírá o ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, navrhl stěžovatel v souladu s §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, aby Ústavní soud předmětné zákonné ustanovení zrušil, a tím odstranil (ministerstvem nahlíženou) zákonnou překážku požadovaného přezkumu.
Ministerstvo financí, jakožto účastník řízení, se ve lhůtě jemu Ústavním soudem určené k ústavní stížnosti nevyjádřilo.
Podstata projednávané komunální stížnosti, její jednotlivé relevantní komponenty, argumentace stěžovatele, jakož i stížnostní body návrhu vykazují shodné prvky jako návrh, o němž Ústavní soud rozhodl vyhovujícím nálezem ze dne 6. května 2013 sp. zn. IV. ÚS 2315/12 (N 75/69 SbNU 281), vydaným v návaznosti na nález dne 2. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 6/13 (N 49/69 SbNU 31; 112/2013 Sb.) (oba obecně dostupné v elektronické formě na http://nalus.usoud.cz), jímž Ústavní soud zrušil ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb., a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů (tj. 30. 4. 2013).
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí, jemuž je tímto nálezem ukládána povinnost, bylo adresátem citovaného nálezu (sp. zn. IV. ÚS 2315/12), postačí na jeho rozhodovací důvody, jež mu jsou známy a které dopadají i na nyní posuzovaný případ, v plném rozsahu odkázat.
V jejich důsledku Ústavní soud stížnosti pro porušení čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky vyhověl a Ministerstvu financí zakázal, aby pokračovalo v zásahu do ústavně garantovaných práv stěžovatele [§82 odst. 1 a odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Za splnění podmínek obsažených v ustanovení §44 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, učinil tak Ústavní soud bez nařízení ústního jednání.
Dle ustanovení §35 odst. 1 citovaného zákona je návrh na zahájení řízení nepřípustný, týká-li se věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl. Jak již bylo uvedeno, nálezem ze dne 2. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 6/13, publikovaným pod č. 112/2013 Sb., Ústavní soud ustanovení čl. II bodu 4 zákona č. 300/2011 Sb. zrušil, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů (tj. 30. 4. 2013). Touto skutečností je tudíž naplněn zákonný důvod odmítnutí návrhu na zrušení citovaného zákonného ustanovení [§35 odst. 1 ve spojení s ustanovením §43 odst. 1 písm. e) a §43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].