ECLI:CZ:US:2013:3.US.398.13.1
sp. zn. III. ÚS 398/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. února 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ivo Muladiho, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 Co 196/2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 28. ledna 2013 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, v němž stěžovatel brojil proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci uvedenému v záhlaví tohoto usnesení. Stěžovatel uvádí, že rozhodnutí bylo vydáno ve sporu na ochranu osobnosti, v němž vystupoval jako žalobce; napadeným usnesením vrchního soudu bylo údajně řízení zastaveno.
Stěžovatelovo podání nesplňovalo náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Napadené rozhodnutí nebylo přiloženo, podání postrádalo jakoukoli srozumitelnou argumentaci. Stěžovatel nebyl zastoupen advokátem.
Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (přibližně osmdesát), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu nedošlo ze strany stěžovatele k jejich odstranění (např. řízení sp. zn. I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 681/07, III. ÚS 710/07 aj.).
Soudce zpravodaj proto v daném případě vážil, zda opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, je-li s ohledem na předchozí postup stěžovatele zřejmé, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení a že dříve mnohokrát vytýkané vady ani na základě výzvy soudce zpravodaje neodstraňuje.
Ústavní soud v předchozí judikatuře vyslovil názor, že je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání podle ust. §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je naprosto evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem náležitě poučen již v mnoha předchozích řízení. Stěžovatel byl rovněž seznámen s důvody obligatorního právního zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem.
Bylo by proto zcela bezúčelným, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.
S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2013
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj