ECLI:CZ:US:2013:3.US.638.13.1
sp. zn. III. ÚS 638/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. března 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Pavla Rychetského a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti Pavla Nárožného, zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem se sídlem Pavelčákova 6/11, 779 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 10. prosince 2012 č. j. 12 Co 623/2012-181 a proti usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 1. listopadu 2012 č. j. 15 C 281/2008-173, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci a Okresního soudu v Přerově, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel ve včas podané ústavní stížnosti napadá v záhlaví usnesení označená rozhodnutí pro údajné porušení ústavně zaručených práv a svobod ve smyslu čl. 2 odst. 2 čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 2 odst. 3, čl. 89 odst. 2 a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR, jakož i čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Stěžovatel (v dřívějším občanskoprávním řízení v procesním postavení žalovaného) nesouhlasí s tím, že Okresní soud v Přerově a Krajský soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci zamítly jeho návrh na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 žalobci Mgr. Miloslavu Nárožnému. Návrh byl stěžovatelem podán s odůvodněním, že Mgr. Miloslav Nárožný, otec stěžovatele, je od 8. 11. 2009 pohřešován, takže doručení předmětného rozsudku právní zástupkyni žalobce JUDr. Ireně Tšponové dne 7. 12. 2009 je neúčinné.
Porušení výše označených ústavně zaručených práv a svobod spatřuje stěžovatel v tom, že obecné soudy zamítly jeho návrh na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku s odůvodněním, že stěžovatel není osobou věcně legitimovanou k podání takového návrhu, aniž ve věci nařídily ústní jednání a aniž by umožnily stěžovateli vznést své argumenty.
Stěžovatel připomíná, že ohledně Mgr. Miloslava Nárožného je u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 0 Nc 1042/2010 vedeno řízení o prohlášení za mrtvého. Dále dovozuje, že procesní plná moc, udělená Mgr. Miloslavem Nárožným v řízení, v němž došlo k doručování rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 právní zástupkyni JUDr. Ireně Tšponové, zanikla již dne 8. 11. 2009, neboť existuje důvodný předpoklad, že jmenovaný se toho dne stal obětí vraždy, přičemž jeho tělo nebylo nalezeno.
II.
Z obsahu ústavní stížnosti a z připojených listin Ústavní soud zjišťuje:
Usnesením ze dne 1. 11. 2012 č. j. 15 C 281/2008-173 Okresní soud v Přerově zamítl návrh stěžovatele na vyslovení neúčinnosti doručení rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 žalobci Mgr. Miloslavu Nárožnému, jako nedůvodný. Zamítnutí návrhu odůvodnil nalézací soud tím, že v předmětném řízení, v němž došlo k doručování rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94, byl Mgr. Miloslav Nárožný zastoupen právní zástupkyní advokátkou JUDr. Irenou Tšponovou s procesní plnou mocí; proto byl předmětný rozsudek podle ustanovení §50b odst. 2 o. s. ř. dne 7. 12. 2009 doručen jí. Dále Okresní soud v Přerově konstatoval, že stěžovatel není podle názoru soudu věcně legitimován k návrhu o neúčinnosti doručení předmětného rozsudku krajského soudu, neboť citované ustanovení o. s. ř. slouží k ochraně toho účastníka, kterému bylo doručováno a který se nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit.
Odvoláním napadené usnesení Okresního soudu v Přerově potvrdil Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 10. prosince 2012 č. j. 12 Co 623/2012-181.
Dále se zjišťuje, že Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 20. 7. 2012 č. j. 0 Nc 1042/2010-40 přerušil řízení o prohlášení Mgr. M. Nárožného za mrtvého až do pravomocného skončení trestního řízení, vedeného u Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci pod sp. zn. 29 T 1/2011 proti stěžovateli, obžalovanému z vraždy nezvěstného otce.
III.
Ústavní stížnost není opodstatněná.
Ústavní soud se ztotožňuje s rozhodnutími obecných soudů, napadenými ústavní stížností, v nichž bylo vysloveno, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 20. 10. 2009 č. j. 12 Co 315/2009-94 byl soudem správně doručen, ve smyslu ustanovení §50b odst. 2 o. s. ř., JUDr. Ireně Tšponové, advokátce žalobce Mgr. Miloslava Nárožného s procesní plnou mocí. Tato procesní plná moc nezanikla, jak ostatně připomněl odvolací soud, prohlášením Mgr. Miloslava Nárožného za nezvěstného, stejně jako z tohoto důvodu nezanikla ani jeho způsobilost být účastníkem řízení.
Citovaným ustanovením §50b odst. 2 o. s. ř. je chráněno procesní právo fyzické osoby - účastníka řízení, být účastníkem právních vztahů do doby, dokud nezemře, respektive dokud nebude prohlášen za mrtvého. Taková ochrana procesních práv je výrazem rovnosti účastníků řízení a nemůže nijak poškodit procesní práva protistrany sporu.
Ústavní soud konstatuje, že napadenými rozhodnutími obecných soudů nedošlo k žádnému protiústavnímu zásahu do základních práv stěžovatele.
Nelze nijak zpochybnit správnost závěru obou obecných soudů, že stěžovatel nebyl věcně legitimován k podání návrhu o neúčinnosti doručení předmětného rozsudku s ohledem na všechny okolnosti projednávané věci. Právní ochrany neúčinnosti doručení předmětného rozhodnutí se nemůže dovolat ten účastník řízení, který nemůže prokázat, že protistrana sporu, v dané věci žalobce, po zahájení řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení, a že tedy ještě před doručením předmětného rozhodnutí existovala překážka postupu řízení ve smyslu ustanovení §107 o. s. ř. V posuzovaném případě takový důkaz o ztrátě způsobilosti Mgr. Miloslava Nárožného být účastníkem sporu neexistuje, protože řízení o prohlášení za mrtvého bylo přerušeno. Pouhé zjištění, že Mgr. Miloslav Nárožný je nezvěstný, je v daných souvislostech irelevantní.
Ze všech výše vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. března 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu Ústavního soudu