ECLI:CZ:US:2013:3.US.662.13.1
sp. zn. III. ÚS 662/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. března 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MEZ a. s., IČ: 25309331, se sídlem 592 62 Nedvědice č. 20, zastoupené JUDr. Petrem Procházkou, advokátem AK se sídlem náměstí Svobody 12, 602 00 Brno, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. 21 Cdo 3431/2011-267, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. února 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. 21 Cdo 3431/2011-267, a to pro porušení čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. 21 Cdo 3431/2011-267 byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. května 2011 č. j. 15 Co 372/2010-231 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15. července 2010 č. j. 10 C 89/2002-200 a věc byla vrácena Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou k dalšímu řízení.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Dle ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Podmínkou, která musí být v zásadě splněna ještě před podáním ústavní stížnosti podle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Vyčerpáním všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, není přitom jejich pouhé uplatnění, ale až rozhodnutí příslušného orgánu ve věci (srov. Filip, Holländer, Šimíček: Zákon o Ústavním soudu, komentář, C. H. Beck, 2001, str. 330; shodně rovněž např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 209/01 a sp. zn. II. ÚS 143/2000, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Jak bylo výše uvedeno, v souzené věci byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012 č. j. 21 Cdo 3431/2011-267 zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. května 2011 č. j. 15 Co 372/2010-231 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15. července 2010 č. j. 10 C 89/2002-200 a věc byla vrácena Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou k dalšímu řízení.
U Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou tedy bude probíhat další řízení a není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval a není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce poskytuje, neboť stěžovatelka nebyla nucena podávat ústavní stížnost, když tak může učinit až po doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který jí zákon k ochraně jejího práva v této věci poskytne.
V souladu s ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. března 2013
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj