ECLI:CZ:US:2013:4.US.1930.13.1
sp. zn. IV. ÚS 1930/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Jiřího Poděbradského, zastoupeného JUDr. Mgr. Monikou Kocourkovou, advokátkou se sídlem Senovážné náměstí 23, 110 00 Praha 1, proti jinému zásahu - postupu Policie České republiky, Obvodního ředitelství Praha III, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, v souvislosti s vykonáním domovní prohlídky ze dne 20. 9. 2012, takto:
Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou dne 20. 6. 2013 se stěžovatel domáhá vyslovení protiústavnosti postupu Policie České republiky při vykonání domovní prohlídky dne 20. 9. 2012. Současně stěžovatel žádá, aby Ústavní soud přikázal Policii České republiky obnovit stav před porušením tím, že vydá věci zabavené při domovní prohlídce, a zakázal jí pokračovat v porušování stěžovatelových ústavně zaručených práv.
Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem o Ústavním soudu, tedy mimo jiné též to, zda byla podána včas.
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve znění účinném do 31. 12. 2012 bylo lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval. Jestliže zákon žádný procesní prostředek k ochraně práva neposkytoval, bylo podle §72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu ve znění do 31. 12. 2012 možno ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. V této souvislosti je potřeba podotknout, že novela zákona o Ústavním soudu provedená zákonem č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se s ohledem na přechodná ustanovení této novely nepoužije.
Jak vyplývá z petitu ústavní stížnosti, stěžovatel napadá pouze postup Policie České republiky při provedení domovní prohlídky ze dne 20. 9. 2012. Z přiloženého protokolu o provedení domovní prohlídky je přitom zřejmé, že stěžovatel byl domovní prohlídce přítomen. Den 20. 9. 2012 tak byl dnem, kdy se stěžovatel dozvěděl o tvrzeném zásahu do jeho ústavně zaručených práv, a od tohoto dne se tudíž odvíjela zákonem stanovená lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podaná k přepravě dne 20. 6. 2013, musí ji Ústavní soud pro nedodržení lhůty odmítnout.
Stěžovatel patrně odvíjel počátek běhu lhůty ode dne doručení sdělení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 19. 4. 2013 sp. zn. 3 KZN 1082/2013 o výsledku dohledu provedeného k podnětu stěžovatele podle §12d zákona o státním zastupitelství. Ústavní soud ovšem v minulosti opakovaně uvedl, že výkon dohledu podle zákona o státním zastupitelství není mimořádným opravným prostředkem, od něhož by se mohla odvíjet lhůta k podání ústavní stížnosti (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. I. ÚS 423/12 či usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2007 sp. zn. II. ÚS 695/06).
Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že by ústavní stížnost musela být odmítnuta jako opožděná i v případě, pokud by snad za rozhodnutí o posledním opravném prostředku bylo považováno vyrozumění Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 k žádosti stěžovatele podle §157a trestního řádu. Toto vyrozumění bylo stěžovateli doručeno dne 17. 10. 2012, tedy dávno před podáním ústavní stížnosti, přičemž i vyrozumění k další stěžovatelově žádosti mu bylo doručeno více než šest měsíců před podáním ústavní stížnosti. Na výše uvedeném nic nemění ani skutečnost, že stěžovatel na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 8 následně (dne 19. 2. 2013, tedy více než 60 dnů od doručení předchozího vyrozumění) podal další žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu, na kterou podle slov stěžovatele státní zastupitelství dosud nereagovalo. Lhůtu k podání ústavní stížnosti by totiž v žádném případě nebylo možno uměle prodlužovat opakovanými žádostmi o přezkum podle §157a trestního řádu.
Ústavní soud nad rámec podotýká, že s veškerými námitkami uplatněnými v údajně nevyřízené žádosti o přezkum se z pozice dozorového státního zastupitelství plně vypořádalo Městské státní zastupitelství v Praze ve svém vyrozumění ze dne 19. 4. 2013. To stejné lze ostatně říci i o většině námitek uplatněných v ústavní stížnosti.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost a návrhy s ní spojené podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2013
Milada Tomková, v. r.
soudce zpravodaj