ECLI:CZ:US:2013:4.US.2386.13.1
sp. zn. IV. ÚS 2386/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Bohumila Netopila, právně zastoupeného JUDr. Vladislavou Rapantovou, advokátkou se sídlem advokátní kanceláře Olomouc, Dukelská 891/4, směřujícího proti nečinnosti Krajského úřadu Olomouckého kraje ve věci vedené pod č.j. KÚOK/37669/2010/ODSH-SH/7202, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel, právně zastoupen, se obrátil na Ústavní soud podáním, v němž především zrekapituloval genezi své věci, na jejímž počátku byly stavební úpravy pozemní komunikace, která měla být nepřiměřeně snížena. Navrhovatel se domáhal nápravy tak, aby mohl na svůj pozemek, sousedící s komunikací, vstupovat a vjíždět. Nejprve postupoval cestou občanskoprávního řízení. Okresní soud v Olomouci zamítl žalobu navrhovatele (rozsudek ze dne 8. listopadu 2005, č.j. 23 C 6/2000-159), Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobě vyhověl (rozsudek ze dne 20. února 2007, č.j. 12 Co 252/2006-184). Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 20. února 2009, č.j. 22 Cdo 3969/2007-225, zrušil rozsudek krajského soudu a věc vrátil k dalšímu řízení, přičemž konstatoval, že ochrana práv navrhovatele nepřísluší obecným soudům, ale správním orgánům. Navrhovatel se proto ochrany svých práv domáhal ve správním řízení, které bylo zakončeno rozhodnutím Magistrátu města Olomouce ze dne 11. března 2010, č.j. SmOl/OPK/79/3055/2009/Fa, č.j. SmOl/OPK/79/709/2010/Fa, kterým bylo zastaveno řízení o návrhu na odstranění části stavby místní komunikace. Odvolání Krajský úřad Olomouckého kraje, rozhodnutím ze dne 25. května 2010, č.j. KÚOK/37669/2010/ODSH-SH/7202, zamítl. O správní žalobě rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. dubna 2012, č.j. 22 A 85/2010-22, tak, že napadené rozhodnutí krajského úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Ve svém podání se navrhovatel domáhal vydání nálezu, jímž by Ústavní soud nařídil Krajskému úřadu rozhodnout ve věci vedené pod č.j. KÚOK/37669/2010/ODSH-SH/7202, neboť, po vrácení ve věci navrhovatele rozsudkem krajského soudu krajskému úřadu k dalšímu řízení, správní orgán ve věci doposud nerozhodl.
Podmínka daná v ustanovení §75 odstavce 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") vyžaduje před podáním ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odstavec 3 zákona o Ústavním soudu), s výjimkou návrhu na obnovu řízení a mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§75 odstavec 1, věta za středníkem, §72 odstavec 4 zákona o Ústavním soudu).
K zásahu proti nečinnosti správního orgánu jsou však dány i další procesní nástroje, jejichž předchozí uplatnění je výše deklarovanou podmínkou rozhodování Ústavního soudu. Navrhovatel se může domáhat ochrany před nečinností v rámci správního řízení, i v rámci řízení před správním soudem. Z podání navrhovatele však nevyplývá, že by takové nástroje užil a nebrojí ani proti případným nepříznivým rozhodnutím o nich.
Pokud navrhovatel svého práva vyčerpat opravné prostředky nevyužil, není pro činnost Ústavního soudu prostor. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně, a jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení §43 odstavce 1 písmeno e) ve spojení s ustanovením §75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. září 2013
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka