ECLI:CZ:US:2013:4.US.2891.12.1
sp. zn. IV. ÚS 2891/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele F. U., zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Veveří 57, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. 4 Tdo 289/2012, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2011 sp. zn. 4 To 404/2011 a proti rozsudku Okresního soudu Brno - venkov ze dne 22. 9. 2011 sp. zn. 2 T 54/2011, spojené s návrhem na zrušení ustanovení §314g odst. 2, věta za středníkem zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
I.
Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.
Ze sdělení právního zástupce ze dne 6. 2. 2013 Ústavní soud zjistil, že stěžovatel dne 13. 12. 2012 zemřel.
Podle ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle §107 odst. 1, věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle §107 odst. 5, věta prvá o. s. ř., neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení svou smrtí (§7 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).
Protože stěžovatel poté, co bylo řízení před Ústavním soudem zahájeno, zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení, Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení o ústavní stížnosti pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právního nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že v trestním řízení porušily obecné soudy jeho ústavou zaručené právo na spravedlivý proces vzhledem k nesouladu právních závěrů se skutkovými zjištěními a nedostatečnému odůvodnění jejich rozhodnutí. Z povahy těchto práv plyne, že jde o práva, jež jsou podle ústavního práva vázána na osobu stěžovatele, a tudíž nepřecházejí na jeho právní nástupce (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 160/99, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. č. 15, usn. č. 48, str. 283).
Za daného stavu věcí proto Ústavnímu soudu nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti usnesením ze shora uvedených důvodů, s poukazem na §63 zákona o Ústavním soudu a §107 odst. 1 o. s. ř. zastavit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2013
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu