ECLI:CZ:US:2013:4.US.3129.13.2
sp. zn. IV. ÚS 3129/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka, ve věci stěžovatele Viléma Kováče, t. č. ve Vazební věznici Praha Ruzyně, zastoupeného Mgr. Michalem Vogelem, advokátem se sídlem Liberec 2, Sokolovské nám. 312/1, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 8. 7. 2013 č. j. 0 Nt 12215/2013-27 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky Liberec, č. j. 55 To 338/2013-35 ze dne 30. 7. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 11. 10. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující základní podmínky projednatelnosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladné. Stěžovatel se zejména s tvrzením porušení čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhá zrušení shora citovaného usnesení okresního soudu o ponechání stěžovatele ve vazbě z důvodů uvedeného v §67 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), respektive usnesení krajského soudu, jímž byla zamítnuta stížnost stěžovatele podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, směřující proti citovanému rozhodnutí okresního soudu. Stěžovatel v ústavní stížnosti jednak obecně odkazuje na judikaturu Ústavního soudu vztahující se k limitům vazby, jednak uvádí, že u něj nikdy nebyl nalezen majetek odpovídající škodě v řádech desítek milionů korun, kterou měl krácením daní České republice způsobit.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle §43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Ke stěžovatelově argumentaci - tedy zejména k té její části, která není jen pouhou parafrází obecných východisek judikatury Ústavního soudu vztahující se k limitu uvalení vazby - Ústavní soud uvádí, že stěžovatel skutečně formálně nedisponuje majetkem v řádech desítek milionů korun, zato jeho příbuzní (sestra, matka - starobní důchodkyně) vyvíjejí ekonomické aktivity, z nichž má stěžovatel značný prospěch. Co se týká důvodnosti podezření, že se na vyšetřované trestné činnosti podílel právě stěžovatel, pak v tomto ohledu ústavní stížnost prakticky nereaguje na zejména okresním soudem popisovaná zjištění (výsledky nasazení operativně-pátrací techniky, toky finančních prostředků mezi společnostmi spjatých se stěžovatelem).
Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. října 2013
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu