infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 11.11.2013, sp. zn. IV. ÚS 3266/13 [ usnesení / FORMÁNKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2013:4.US.3266.13.2

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2013:4.US.3266.13.2
sp. zn. IV. ÚS 3266/13 Usnesení Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Jiřího Štěpánka, právně zastoupeného JUDr. Tomášem Plavcem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře, Chrudim, Rooseveltova 335, směřujícího proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. září 2013, č.j. 4 Tdo 616/2013-26, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil podáním, v němž brojil proti shora napadenému usnesení Nejvyššího soudu, v němž shledal zkrácení v právu prezidenta vyhlásit amnestii a tím realizovat princip dělby moci, což v důsledku toho vedlo k porušení právní jistoty, vzešlé napadeným rozhodnutím zrušených rozhodnutí v jeho trestní věci. Řízení ve věci navrhovatele bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. ledna 2013, sp. zn. 7 T 14/2006, zastaveno a navrhovatel byl propuštěn z vazby. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2013, sp. zn. 12 To 2/2013, byla zamítnuta stížnost státního zástupce. Napadeným usnesením Nejvyšší soud, k dovolání nejvyššího státního zástupce, rozhodl tak, že citovaná usnesení Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové zrušil; podle §265k odstavce 2 trestního řádu se zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu; a současně Nejvyšší soud přikázal, podle §265l odstavce 1 trestního řádu, Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc znovu v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. V projednávaném případě došlo, v důsledku opravného prostředku státního zástupce, k vrácení věci k dalšímu projednání před nalézacím soudem, přičemž s daným usnesením navrhovatel nesouhlasí. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku na vyčerpání všech předchozích procesních prostředků, které právní řád navrhovateli k ochraně jeho práva poskytuje [(§75 odstavec 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Podmínka uvedená v ustanovení §75 odstavce 1 zákona o Ústavním soudu, tedy vyžaduje před podáním ústavní stížnosti využití všech možností, které mohou vést k požadované nápravě, a které zákony k ochraně práva poskytují (§72 odstavec 3 zákona o Ústavním soudu). Výjimkou je návrh na obnovu řízení a mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§75 odstavec 1, věta za středníkem, §72 odstavec 4 zákona o Ústavním soudu). Jinými slovy stručně řečeno, ústavní stížnost je procesní nástroj, který je možno použít teprve poté, co navrhovatel vyčerpá všechny ostatní zákonné možnosti. Přípustné opravné prostředky není přitom možno chápat výhradně v kontextu existence možnosti nápravy příslušeného rozhodnutí (existence konkrétního opravného prostředku), ale v souvislostech s možnostmi soudního řízení, které samou svou existencí zaručuje, až do ukončení řízení, průběžnou kontrolu danou trestním řádem s celou řadou konkrétních procesních nástrojů. Východiskem pro tyto závěry je čl. 4 Ústavy České republiky, který uvádí, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. Teprve v případě, kdy poté bude mít za to, že v jeho věci došlo k porušení jeho zaručených práv, bude, v souladu s principem subsidiarity, povolán Ústavní soud k rozhodování o jeho návrhu. Do té doby však není pro zásah Ústavního soudu prostor. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost byla podána předčasně, a proto Ústavní soud posoudil návrh jako nepřípustný podle ustanovení §43 odstavce 1 písmeno e) ve spojení s ustanovením §75 odstavcem 1 zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. listopadu 2013 Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2013:4.US.3266.13.2
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka IV. ÚS 3266/13
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 11. 11. 2013
Datum vyhlášení  
Datum podání 25. 10. 2013
Datum zpřístupnění 26. 11. 2013
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj Formánková Vlasta
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §265k, §265l
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-3266-13_2
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 81486
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-22