ECLI:CZ:US:2013:4.US.3856.11.1
sp. zn. IV. ÚS 3856/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Jiřiny Schwarzerové, zastoupené Mgr. Věrou Matoušovou, advokátkou Advokátní kanceláře se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Nádražní 18, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. září 2011 č. j. 57 Co 288/2011-142 a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 21 června 2010 č. j. 29 C 117/2007-92, o obnovu řízení, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Stěžovatelka se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces, zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, jakož i čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.
2. Jak se podává z ústavní stížnosti a připojeného spisového materiálu, stěžovatelka podala u Okresního soudu v Ostravě návrh na obnovu řízení vedeného u tohoto soudu pod sp. zn. 29 C 112/2001, a to ohledně částečného zastavení řízení co do částky 6.911,- Kč. Společně se žalobou na obnovu řízení podala stěžovatelka i žádost o osvobození od soudních poplatků, které však Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 5. 2008 č. j. 29 C 117/2007-36 nevyhověl s odůvodněním, že návrhem na obnovu řízení napadená usnesení nejsou rozhodnutími ve věci samé, kterými by byla věc pravomocně skončena, a proto se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Uvedené usnesení potvrdil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 7. 2008.
3. Stěžovatelka mezi tím podala dne 29. 5. 2008 žádost o osvobození od soudních poplatků a i o ustanovení právního zástupce k sepsání návrhu na obnovu řízení v řízení vedeném pod jinou spisovou značkou 28 Nc 4/2008. Této její žádosti bylo vyhověno usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2008 č. j. 28 Nc 4/2008-17. K výzvě okresního soudu na zaplacení soudního poplatku v posuzované věci ze dne 31. 10. 2008 podala stěžovatelka dne 6. 1. 2009 další žádost o osvobození od soudních poplatků, které opět nebylo usnesením Okresním soudem v Ostravě ze dne 9. 3. 2009 č. j. 29 C 117/2007-51 vyhověno. K další výzvě okresního soudu k zaplacení soudního poplatku stěžovatelka sdělením ze dne 13. 8. 2009 namítla, že její žádosti o osvobození od soudních poplatků a i o ustanovení právního zástupce bylo vyhověno výše zmíněným usnesením ze dne 14. 11. 2008 č. j. 28 Nc 4/2008-17. Na toto její sdělení Okresní soud v Ostravě již nereagoval a ústavní stížností napadeným usnesením ze dne 21. června 2010 č. j. 29 C 117/2007-92 řízení o povolení obnovy řízení zastavil. V odůvodnění tohoto usnesení okresní soud uvedl, že stěžovatelkou zmíněné usnesení o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce k sepsání návrhu na obnovu řízení je určeno pro jiné řízení vedené pod sp. zn. 28 Nc 4/2008 a nelze je tedy vztahovat na nyní probíhající řízení vedené pod sp. zn. 29 C 117/2007. Stěžovatelka vedle podaného odvolání proti tomuto usnesení podala dne 1. 9. 2010 a 22. 2. 2011 dvě žádosti, aby s ohledem na vyhovění její žádosti o osvobození od soudních poplatků usnesením ze dne 14. 11. 2008 č. j. 28 Nc 4/2008-17 jí byl okresním soudem vzhledem ke složitosti a propojenosti věcí určen ve všech věcech jediný zástupce a byla osvobozena od soudních poplatků. Na základě těchto dvou žádostí vydal Okresní soud v Ostravě dne 28. 2. 2011 usnesení č. j. 29 C 117/2007-134, kterým přiznal stěžovatelce pro odvolací řízení osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a současně ustanovil zástupce JUDr. Aleše Vídeňského. Právní zástupce doplnil odvolání stěžovatelky směřující proti usnesení Okresního soudu v Ostravě o zastavení řízení, Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací však usnesením ze dne 22. září 2011 č. j. 57 Co 288/2011-142 usnesení okresního soudu o zastavení řízení potvrdil.
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že ji měl Okresní soud v Ostravě předem poučit o tom, že se usnesení ze dne 14. 11. 2008 č. j. 28 Nc 4/2008-17 o osvobození od soudních poplatků netýká řízení v předmětné věci vedené pod sp. zn. 29 C 117/2007. Rozhodnutí okresního soudu o zastavení řízení tak bylo pro ni nepředvídatelné. Dále stěžovatelka namítá, že obecné soudy ve svých rozhodnutích o nevyhovění osvobození od soudních poplatků (okresní soud ze dne 22. 5. 2008 a ze dne 9. 3. 2009 a krajský soud ze dne 31. 7. 2008 a ze dne 5. 5. 2009) uvedly argumentaci, že důvodem pro nevyhovění žádostí je zjevná bezúspěšnost uplatňování práva, neboť rozhodnutí napadená návrhem na obnovu řízení nejsou pravomocnými rozhodnutími ve věci samé. Předmětná rozhodnutí však po podání návrhu na obnovu řízení právní moci nabyla. V rozhodnutí ze dne 28. 2. 2011 č. j. 29 C 117/2007-134 Okresní soud v Ostravě rozhodl o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pouze pro odvolací řízení, nijak přitom neodůvodnil, proč vyhověl její žádosti pouze částečně, tedy nikoliv i zpětně pro řízení před okresním soudem. Jeho rozhodnutí proto stěžovatelka považuje za nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. Krajský soud v Ostravě se v rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení nevypořádal se všemi jejími námitkami a pouze konstatoval, že dané osvobození od soudních poplatků pro odvolací řízení nemá vliv na předchozí řízení. Stěžovatelka toto jeho rozhodnutí proto považuje taktéž za nepřezkoumatelné. S ohledem na shora uvedené námitky stěžovatelka v závěru ústavní stížnosti navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil.
II.
5. K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud připojil spis Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 29 C 117/2007.
6. Po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti a spisového materiálu Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost není důvodná.
7. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy, není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů a nepřísluší mu právo přezkumného dohledu nad činností těchto soudů v rovině jednoduchého práva. Podle čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") je jeho úkolem ochrana ústavnosti a nikoliv "běžné" zákonnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Kasační zásah Ústavního soudu vůči rozhodnutím obecných soudů z podnětu individuální ústavní stížnosti připadá v úvahu jen tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele vybočily z mezí daných rámcem ústavně garantovaných základních práv nebo svobod (§82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")(.
8. Ústavní soud předně zdůrazňuje, že ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutím obecných soudů o zastavení řízení a nikoliv proti rozhodnutím o osvobození od soudních poplatků, která stěžovatelka v ústavní stížnosti nenapadla. Ústavní soud se tedy nemůže zabývat námitkami stěžovatelky vztahujícími se k těmto rozhodnutím a tedy i k usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2011 č. j. 29 C 117/2007-134, kterým bylo stěžovatelce přiznáno osvobození od soudních poplatků pouze pro odvolací řízení a jemuž stěžovatelka vytýká jeho nepřezkoumatelnost.
9. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že nebyla okresním soudem předem poučena o tom, že se rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků ze dne 14. 11. 2008 č. j. 28 Nc 4/2008-17 netýká řízení v předmětné věci vedené pod sp. zn. 29 C 117/2007. Tato skutečnost ale musela být stěžovatelce zřejmá již ze samotné spisové značky 28 Nc 4/2008 uvedeného rozhodnutí a stěžovatelka proto také následně podala 6. 1. 2009 žádost o osvobození od soudních poplatků v řízení vedeném pod sp. zn. 29 C 117/2007 a zejména pak byla na tuto skutečnost stěžovatelka fakticky upozorněna usnesením Okresního soudu v Ostravě o nepřiznání osvobození od soudních poplatků ze dne 9. 3. 2009 č. j. 29 C 117/2007-51 a potvrzujícím rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 5. 2009 č. j. 57 Co 233/2009-59. Okresní soud v Ostravě následně vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku přípisem ze dne 14. 7. 2009 a s ohledem na nezaplacení poplatku usnesením ze dne 21. června 2010 č. j. 29 C 117/2007-92 řízení o povolení obnovy řízení zastavil, přičemž k tvrzení stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků usnesením ze dne 14. 11. 2008 č. j. 28 Nc 4/2008-17 uvedl, že toto osvobození se nevztahuje na řízení v předmětné věci vedené pod sp. zn. 29 C 117/2007. V návaznosti na dvě další žádosti stěžovatelky ze dne 1. 9. 2010 a 22. 2. 2011 o osvobození od soudních poplatků Okresní soud v Ostravě těmto žádostem stěžovatelky vyhověl, ale pouze pro odvolací řízení v dané věci.
10. Stěžovatelka nesouhlasí s odůvodněním rozhodnutí obecných soudů, které ve svých rozhodnutích o nevyhovění osvobození od soudních poplatků poukázaly na zjevnou bezúspěšnost uplatňování práva, neboť žalobou na obnovu řízení lze napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Argumentaci stěžovatelky v tomto směru, že rozhodnutí, jež napadla žalobou na obnovu řízení, již nabyla právní moci, není případná. Pokud stěžovatelka namítá, že se Krajský soud v Ostravě v rozhodnutí o odvolání ze dne 22. 9. 2011 nevypořádal se všemi jejími námitkami a potvrdil usnesení okresního soudu o zastavení řízení, pak stěžovatelkou zde uváděná tvrzení nedosahují ústavněprávní roviny.
11. Při zvážení všech tvrzení stěžovatelky Ústavní soud s ohledem na výše uvedené neshledal v poměru k napadeným rozhodnutím obecných soudů nic, co by svědčilo o stěžovatelkou tvrzeném zásahu do jejího práva na spravedlivý proces a práva na právní pomoc a proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 2013
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu