ECLI:CZ:US:2013:4.US.4571.12.1
sp. zn. IV. ÚS 4571/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelek 1/ Soni Liberské a 2/ Barbory Liberské, obou zastoupených JUDr. Jiřím Davidem, advokátem se sídlem Praha 4, Otakarova 5, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2012 č. j. 30 Cdo 1973/2012-204, rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 1 Co 223/2011-163 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. května 2011 č. j. 11 C 33/2009-143, takto:
Podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se vykonatelnost rozsudků Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. května 2011 č. j. 11 C 33/2009-143 a Vrchního soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 1 Co 223/2011-163 odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 3. prosince 2012, se stěžovatelky domáhaly zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a dále zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2012 č. j. 30 Cdo 1973/2012-204. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 18. května 2011 č. j. 11 C 33/2009-143 výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovaná Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje byla povinna omluvit se první stěžovatelce doporučeným dopisem ve znění uvedeným ve výroku a výrokem II. zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit první stěžovatelce na náhradu nemajetkové újmy 3 000 000,- Kč. Výrokem III. zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna omluvit se druhé stěžovatelce doporučeným dopisem o obsahu uvedeným ve výroku, výrokem IV. zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit druhé stěžovatelce na náhradu nemajetkové újmy 3 000 000,- Kč a rozhodl též o náhradě nákladů řízení. O odvolání stěžovatelek rozhodl Vrchní soud v Praze, který rozsudkem ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 1 Co 223/2011-163 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Nejvyšší soud poté dovolání stěžovatelek odmítl usnesením ze dne 31. srpna 2012 č. j. 30 Cdo 1973/2012-204 jako nepřípustné.
Na základě usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 17. dubna 2012 č. j. 11 EXE 606/2012-16 byla nařízena exekuce podle rozsudků uvedených v záhlaví ve věci oprávněné Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje proti povinné prvé stěžovatelce k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 38 004,- Kč s příslušenstvím, tj. nákladů právního zastoupení v exekučním řízení ve výši 9 744,- Kč, jakož i nákladů exekuce. Následně byla exekučním příkazem ze dne 4. května 2012 č. j. 017 EX 264/12-17 vydaným soudním exekutorem Mgr. Martinou Douchovou, Exekutorský úřad Tábor, nařízena exekuce prodejem nemovitostí ve výlučném vlastnictví prvé stěžovatelky v k. ú. Choustník v celkové výši 74 033,- Kč.
Stěžovatelka v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 28. ledna 2013 navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí podle ustanovení §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout třetím osobám.
Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. ledna 2013
Michaela Židlická v.r.
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu