ECLI:CZ:US:2013:4.US.510.13.1
sp. zn. IV. ÚS 510/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 25. února 2013 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci navrhovatelů Pavly Braunerové a Jiřího Braunera, o návrhu na prohlášení druhého kola volby prezidenta republiky za neplatné, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 6. 2. 2013 doručen návrh na zahájení řízení, jehož prostřednictvím se navrhovatelé domáhali, aby bylo druhé kolo volby prezidenta republiky, jež se konalo ve dnech 25. 1. a 26. 1. 2013, prohlášeno za neplatné.
Dle §66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, se může podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta domáhat ochrany u soudu každý občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan. Návrh je třeba podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí. Dle §68 téhož předpisu je k řízení podle §66 příslušný Nejvyšší správní soud.
Ústavní soud je při svém rozhodování vázán čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, dle nichž lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Jelikož zákon stanoví, že soudem příslušným k rozhodování o návrhu na prohlášení neplatnosti volby prezidenta republiky je Nejvyšší správní soud, nemohl se Ústavní soud předloženým návrhem věcně zabývat. Ústavní soud je oprávněn v rámci řízení o ústavní stížnosti přezkoumat a případně i zrušit rozhodnutí Nejvyššího soudu vydané dle §66 zákona č. 275/2012 Sb., nicméně nemůže si přisvojovat pravomoc rozhodnout ve věci samé, neboť ta je zákonem svěřena výlučně Nejvyššímu správnímu soudu.
S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než podání navrhovatelů odmítnout dle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Ústavní soud nevyzýval navrhovatele k odstranění nedostatku podání spočívajícího v absenci právního zastoupení (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), neboť na výsledku řízení před Ústavním soudem by to nemohlo nic změnit.
Vzhledem ke znění petitu návrhu, v němž se navrhovatelé obraceli na Nejvyšší správní soud, se lze domnívat, že návrh byl Ústavnímu soudu zaslán omylem a navrhovatelé jej zamýšleli adresovat právě Nejvyššímu správnímu soudu. Ústavní soud proto po vydání tohoto usnesení návrh jmenovanému soudu postoupil.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. února 2013
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj