ECLI:CZ:US:2013:Pl.US.51.13.1
sp. zn. Pl. ÚS 51/13
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaje), Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové a Milady Tomkové ve věci návrhu stěžovatelky Ing. Marie Adámkové, zastoupené JUDr. Ondřejem Moravcem, advokátem se sídlem Resslova 1253, 500 02 Hradec Králové, na zrušení části ustanovení §35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížnost, podanou dne 30. 7. 2013 (a evidovanou pod sp. zn. I. ÚS 2340/13), směřující proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 31. 5. 2013, č. j. 2430469/13/2122-20300-203234, spojila stěžovatelka s návrhem, aby Ústavní soud zrušil část ustanovení §35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), v části za středníkem znějící "daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu."
Již předtím, dne 12. 6. 2013, byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny senátorů, zapsaný pod sp. zn. Pl. ÚS 31/13, na zrušení téhož ustanovení zákona o daních z příjmů, které je ke zrušení navrhováno posléze i ve věci sp. zn. I. ÚS 2340/13.
Za této procesní situace senát Ústavního soudu usnesením ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. I. ÚS 2340/13, řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky podle ustanovení §78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přerušil a návrh na zrušení právního předpisu postoupil svému plénu (kde je veden pod sp. zn. Pl. ÚS 51/13).
Podle ustanovení §35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.
Jelikož identita obou návrhů (v rozhodném rozsahu) je nesporná, plyne odtud, že návrh stěžovatelky, jako později podaný, je návrhem ve smyslu citovaného ustanovení nepřípustným. Důsledkem toho je, že jej nezbývá než podle §43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu z důvodu uvedeného v §43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítnout.
Stěžovatelka má práva vedlejšího účastníka v dřívějším řízení, jak je vysloveno ve výroku usnesení (viz §35 odst. 2, věta za středníkem, zákona o Ústavním soudu, citovaný shora).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2013
Pavel Rychetský
předseda Ústavního soudu