ECLI:CZ:US:2014:1.US.1000.14.1
sp. zn. I. ÚS 1000/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. Z., t. č. Věznice Odolov, zastoupeného Mgr. Petrem Renthem, advokátem, se sídlem Karlovo nám. 88, 547 01 Náchod, proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 1. 2014, č. j. 17 PP 167/2013-25, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. 10 To 53/2014, za účasti Okresního soudu v Trutnově a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14. 3. 2014, stěžovatel napadl usnesení Okresního soudu v Trutnově (dále jen "okresní soud") ze dne 16. 1. 2014, č. j. 17 PP 167/2013-25 (dále jen "usnesení okresního soudu"), kterým byl podle §88 odst. l písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen "trestní zákoník"), zamítnut návrh odsouzeného na podmíněné propuštění z výkonu úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. 12. 2011, sp. zn. 1 T 107/2011, a z výkonu úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 4 T 9/2013. Rovněž napadl usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") ze dne 24. 2. 2014, sp. zn. 10 To 53/2014 (dále jen "usnesení krajského soudu"), jímž byla zamítnuta jeho stížnosti proti usnesení okresního soudu, a to jako opožděně podaná.
Stěžovatel namítá, že k pozdějšímu podání stížnosti proti usnesení okresního soudu došlo v důsledku toho, že okresním soudem nebyl o běhu lhůty řádně poučen.
Nedostatečným poučením a následným odmítnutím podané stížnosti pro opožděnost dle stěžovatele došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva zakotveného v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil.
II.
Ústavní stížnost není přípustná.
Stěžovatel zpochybňuje, že byl okresním soudem řádně poučen o možnosti podání opravného prostředku. Ústavní soud však nemá prostor se touto otázkou zabývat. Povinností stěžovatele je totiž před podáním ústavní stížnosti vyčerpat veškeré dostupné opravné prostředky formálně i materiálně. Ústavní soud konstatuje, že §61 odst. 1 trestního řádu stanoví, že "zmešká-li obviněný nebo jeho obhájce z důležitých důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, povolí mu, nestanoví-li zákon jinak, orgán, jemuž přísluší o opravném prostředku rozhodovat, navrácení lhůty", přičemž ustálená soudní judikatura mezi tyto důvody řadí právě i nesprávné právní poučení obviněného (shodně usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3250/10, I. ÚS 413/12). Za situace, kdy stěžovatel žádost dle §61 odst. 1 trestního řádu nepodal, nelze námitku vadného poučení v ústavní stížnosti uplatnit.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za nepřípustnou a podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. září 2014
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj