ECLI:CZ:US:2014:1.US.1101.14.1
sp. zn. I. ÚS 1101/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o návrhu stěžovatele CENTRUM CONSULTANT FINANCE, IČ 22827854, se sídlem Sokola Tůmy 1099/1, Ostrava - Hulváky, bez zastoupení, proti rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2013 č. j. 31 C 234/2012-38 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 35/2014-58, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 3. 2014 stěžovatel brojil proti rozhodnutím obecných soudů vydaným v rámci řízení o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy. Stěžovatel v návrhu požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před Ústavním soudem.
Ačkoliv byl stěžovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, je zjevné, že ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") nesplňuje. Stěžovatel nebyl právně zastoupen dle §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, k návrhu nebyla přiložena plná moc pro zastupování a podání nesplňovalo ani další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti (např. nebylo z něj zřejmé, jaká ústavně zaručená práva měla být porušena a čeho konkrétně se stěžovatel domáhá).
Z evidence Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel podal v posledním půl roce k Ústavnímu soudu přes 100 podání. Z mnoha řízení vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen. Za zmíněnou dobu byl tedy stěžovatel opakovaně a dostatečně informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem a aby byla k podané ústavní stížnosti přiložena plná moc advokáta, který stěžovatele zastupuje.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání. Vyvodit vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se vytčené vady odstranit nezdaří. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a dalších vadách dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Navíc, jak zjistil Ústavní soud v jiném řízení (ale obsahově shodném) ve věci téhož stěžovatele, řízení o určení advokáta k poskytnutí právní služby dle §18 zákona o advokacii (spočívající v zastoupení stěžovatele před Ústavním soudem), bylo Českou advokátní komorou zastaveno (č. j. 632/14 ze dne 19. 3. 2014), protože stěžovatel nedoložil, ve lhůtě poskytnuté Českou advokátní komorou, ani kdo je oprávněn za něj jednat, ani originál plné moci opravňující k jeho zastupování.
Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2014
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj