infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 10.02.2014, sp. zn. I. ÚS 369/13 [ usnesení / ŠIMÁČKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2014:1.US.369.13.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2014:1.US.369.13.1
sp. zn. I. ÚS 369/13 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), soudkyně Ivany Janů a soudce Ludvíka Davida o ústavní stížnosti stěžovatele Davida Darlinga, zastoupeného JUDr. Josefem Pelechem Ph.D., advokátem, se sídlem Kardinála Berana 1157/32, 301 00 Plzeň, proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 20. 11. 2012 sp. zn. 63 Nt 2553/2012 vydanému Obvodním soudem pro Prahu 1, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 28. 1. 2013, stěžovatel napadl v záhlaví tohoto usnesení uvedený příkaz k domovní prohlídce (dále jen "příkaz") vydaný Obvodním soudem pro Prahu 1, kterým byla podle §83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád") nařízena domovní prohlídka v něm blíže označeného objektu k bydlení a prostor k tomuto objektu přináležejících, nacházejících se na adrese v P. Stěžovatel považuje vydání příkazu za zásah do jeho ústavně zaručených základních práv, konkrétně čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1, 2, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 2. Stěžovatel namítá zejména absenci dostatečného odůvodnění provedení domovní prohlídky jako úkonu neodkladného ve smyslu §158 odst. 3 písm. i) ve spojení s §160 odst. 4 trestního řádu. Další pochybení spatřuje stěžovatel v existenci formálních vad, které se ve vydaném příkazu vyskytují. Z těchto důvodů stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud napadený příkaz zrušil, zakázal příslušnému policejnímu orgánu pokračovat v porušování jeho základního práva zakotveného v čl. 12 odst. 1 Listiny a přikázal mu obnovit stav před tímto porušením tím, že policejní orgán vydá věci zabavené při domovní prohlídce provedené na základě předmětného příkazu (specifikované blíže v protokolu o provedení domovní prohlídky). 3. Po zvážení obsahu ústavní stížnosti a napadeného příkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. 4. Nutno zejména poukázat na již vydaná usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 370/13 ze dne 5. 3. 2013 a usnesení sp. zn. I. ÚS 3701/13 ze dne 21. 3. 2013, v nichž stěžovatel uplatnil obdobné námitky jako v tomto případě a které Ústavní soud shledal jako zjevně neopodstatněné. Obzvláště v usnesení sp. zn. I. ÚS 3701/13 se již Ústavní soud vypořádal s takřka identickými skutečnostmi, jež stěžovatel i v rámci nynější stížnosti napadá jako neústavní. 5. Ústavní soud tak i v tomto případě musí zopakovat, že namítané rozpory, na nichž stěžovatel staví jeho ústavní stížnost, jsou toliko písařskými chybami bez jakékoliv ústavně právní relevance. Co se týče odůvodněnosti provedené domovní prohlídky, nelze Obvodnímu soudu pro Prahu 1 v jím vydaném příkazu nic vytknout, jelikož příkaz obsahuje dostatečné vymezení důvodů, pro které je k tomuto úkonu přistupováno. Žádná ze stěžovatelových námitek tak nedosahuje ústavněprávní dimenze a v uvedené věci se nejedná ani o projev svévole obecného soudu, ani se zde nevyskytuje extrémní rozpor s principy spravedlnosti, pro něž by zde musel zasáhnout Ústavní soud. 6. Podle čl. 12 odstavců 1 a 2 Listiny je obydlí nedotknutelné, vstup není bez souhlasu obyvatele dovolen, přičemž jen zákon stanoví, kdy může soudce vydat příkaz k domovní prohlídce výhradně pro účely trestního řízení. Postupem obvodního soudu ovšem nedošlo k zásahu do zaručených práv stěžovatele naříkaným způsobem. Soud v mezích své pravomoci, zákonným způsobem a řádně odůvodněným rozhodnutím nařídil prohlídku definovaných nemovitostí (srov. např. usnesení ze dne 16. 10. 2013 sp. zn. IV. ÚS 103/13; všechna rozhodnutí Ústavního soudu citovaná v tomto usnesení jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). 7. Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. února 2014 Kateřina Šimáčková, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2014:1.US.369.13.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 369/13
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 10. 2. 2014
Datum vyhlášení  
Datum podání 28. 1. 2013
Datum zpřístupnění 25. 2. 2014
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Praha 1
Soudce zpravodaj Šimáčková Kateřina
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 12 odst.2
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §160 odst.4, §82 odst.1, §83 odst.1
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka
Věcný rejstřík odůvodnění
domovní prohlídka
trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-369-13_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 82503
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-19