infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25.09.2014, sp. zn. I. ÚS 499/14 [ usnesení / DAVID / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2014:1.US.499.14.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2014:1.US.499.14.1
sp. zn. I. ÚS 499/14 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudce Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele Dmitriye Partsikyana, zastoupeného JUDr. Jiřím Kratochvílem, advokátem se sídlem Praha 1, Petrská 12, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013 č. j. 33 Cdo 1688/2013-162, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Průběh řízení před obecnými soudy a obsah ústavní stížnosti 1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel pro tvrzený zásah do ústavně garantovaného práva na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí obecného soudu. 2. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013 č. j. 33 Cdo 1688/2013-162 bylo jako nepřípustné odmítnuto dovolání stěžovatele směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 31. 1. 2013 č. j. 60 Co 425/2012-140, jímž byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 14. 3. 2012 č. j. 215 EC 210/2011-56. Obecnými soudy byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím, kterou se stěžovatel (objednatel) domáhal po žalovaném (zhotoviteli) vrácení zálohového plnění poskytnutého v souvislosti se smlouvou o dílo, uzavřenou dne 18. 6. 2010 a zrušenou podle žalobních tvrzení projevem vůle stěžovatele o odstoupení z důvodu vad díla (pozn.: předmětem díla bylo zhotovení koupelnové skříňky a její montáž). Soudy shledaly, že k odstoupení stěžovatele od smlouvy podle §648 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen "obč. zák."), se zřetelem k provedeným skutkovým zjištěním nedošlo. 3. V ústavní stížnosti bylo argumentováno nesprávným právním závěrem obecných soudů k otázce (ne)zrušení smlouvy o dílo z titulu odstoupení objednatele. Stěžovatel namítal, že na skutkový stav věci nebyla aplikována adekvátní hmotněprávní norma, tj. ustanovení §642 odst. 2 obč. zák. Nesouhlasil s tím, že by se pozdějším subsumováním nároku pod řečenou právní normu odchýlil od skutkového základu vylíčeného v žalobě, jak dovodily obecné soudy. Zpochybnil rovněž soudy vytýkaný nedostatek písemné formy projevu vůle o odstoupení od smlouvy, neboť usuzoval, že smlouva o dílo nebyla uzavřena písemně. Nejvyšší soud měl podle názoru stěžovatele shledat dovolání přípustným. II. Právní posouzení 4. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů, a není tedy povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Postup v řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad práva i jeho aplikace náleží obecným soudům. K zásahu do činnosti orgánů veřejné moci je Ústavní soud oprávněn pouze za situace, kdy tyto svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva či svobody účastníka řízení. Rozměru zásahu do základních práv nebo svobod ovšem dosahuje jen taková interpretace a aplikace práva, jež se ocitla ve výrazném rozporu s principy spravedlnosti. 5. Rozhodnutí obecných soudů vydaná v předmětné věci nevykazují protiústavní charakter. Nejvyšší soud se při posouzení přípustnosti dovolání též nedopustil ústavněprávního pochybení. Uplatnění hmotněprávních norem ve vztahu k účinnému odstoupení objednatele od smlouvy o dílo bylo soudy se zřetelem ke zjištěnému skutkovému stavu řádně odůvodněno. Závěry vyslovené obecnými soudy v daném případě nemají excesivní povahu, která by pro Ústavní soud založila oprávnění k provedení zásahu. Samotný nesouhlas stěžovatele s právním posouzením věci nemohl bez dalšího založit opodstatněnost tvrzení o porušení základních práv. 6. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. září 2014 Kateřina Šimáčková, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2014:1.US.499.14.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka I. ÚS 499/14
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 25. 9. 2014
Datum vyhlášení  
Datum podání 7. 2. 2014
Datum zpřístupnění 10. 10. 2014
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj David Ludvík
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy
  • 2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1
Ostatní dotčené předpisy
  • 40/1964 Sb., §648 odst.2
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík smlouva o dílo
odstoupení od smlouvy
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-499-14_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 85686
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-04-18