ECLI:CZ:US:2014:1.US.772.14.1
sp. zn. I. ÚS 772/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti Petra Trojáka, zastoupeného Mgr. Vladimírem Partlem, advokátem, se sídlem Kopečná 11, 602 00 Brno, proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. 5 T 227/2009, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 4 To 527/2012, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 7 Tdo 1349/2013, za účasti Okresního soudu v Teplicích, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 2. 2014, stěžovatel napadl rozsudek Okresního soudu v Teplicích (dále jen "okresní soud") ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. 5 T 227/2009 (dále jen "rozsudek"), kterým byl podle §226 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád"), zproštěn obžaloby pro trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona (dále jen "trestní zákon"). Rovněž napadl usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 4 To 527/2012 (dále jen "usnesení krajského soudu"), jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 7 Tdo 1349/2013 (dále jen "usnesení Nejvyššího soudu"), kterým bylo odmítnuto jeho dovolání proti usnesení krajského soudu.
Stěžovatel nesouhlasí s tím, že byl obžaloby zproštěn podle §226 písm. c) trestního řádu ("nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný"), nýbrž má za to, že jí měl být zproštěn dle §226 písm. a) trestního řádu ("nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán"). V tomto směru stěžovatel napadá skutkové závěry obecných soudů, kdy má za to, že dokazování bylo neúplné, a provedené důkazy nebyly správně hodnoceny.
Stěžovatel je přesvědčen, že bylo porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), právo na osobní svobodu dle čl. 8 odst. 2 Listiny a právo na presumpci neviny dle čl. 40 odst. 2 Listiny. Navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil.
II.
Ústavní soud, předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Úkolem Ústavního soudu je ochrana fyzických a právnických osob před zásahy orgánů veřejné moci, jež mají ústavněprávní dimenzi, tedy zásahy z hlediska ochrany práv jednotlivců zcela zásadního významu (čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu). Naproti tomu není úlohou Ústavního soudu zabývat se takovými rozhodnutími či jinými zásahy orgánů veřejné moci, která nejsou s to porušit ústavně zaručená práva stěžovatele. Jestliže navrhovatelem požadovaný výrok by měl nejvýše akademickou povahu, je zásah Ústavního soudu již apriori vyloučen (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 198/13).
V projednávané věci stěžovateli nejenom že nebyl uložen žádný trest, ale ani nebyla vyslovena jeho vina (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 407/13), naopak byl zproštěn obžaloby. Ústavní stížnost tedy nebyla podána na ochranu před nějakým zásadním trvajícím zásahem do práv stěžovatele, nýbrž se snaží iniciovat rozhodování Ústavního soudu pohybující se toliko v akademické rovině. K tomu však institut ústavní stížnosti neslouží.
Vzhledem k tomu Ústavní soud ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítl podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. června 2014
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj