ECLI:CZ:US:2014:2.US.1009.14.1
sp. zn. II. ÚS 1009/14
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), soudkyně Ivany Janů a soudce Ludvíka Davida o vyloučení soudce Jaroslava Fenyka z rozhodování ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Josefa Kačírka, zastoupeného JUDr. Ivem Beránkem, advokátem se sídlem Praha 8, Sokolovská 47/73, takto:
Soudce Jaroslav Fenyk je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 1009/14.
Odůvodnění:
1. Soudce Jaroslav Fenyk jako člen II. senátu Ústavního soudu rozhodující o ústavní stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. II. ÚS 1009/14, přípisem ze dne 16. května 2014 oznámil předsedkyni I. senátu, že se cítí být podjatým ve vztahu k zástupci stěžovatele. K tomu soudce Jaroslav Fenyk uvedl, že partnerkou zástupce stěžovatele v advokátní kanceláři Benešová Beránek Bláha je Mgr. Marie Benešová, která dlouhodobě působila jako jeho nadřízená na Nejvyšším státním zastupitelství a s níž jej již řadu let poutá blízké přátelství.
2. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1, dále i čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
4. Nezávislost a nestrannost soudce je klíčovou součástí práva na spravedlivý proces, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je přitom třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní kritérium pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je vždy zapotřebí vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj profesní život od činnosti rozhodovací a od soukromých zájmů. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
6. Osobní vztah ke společnici kanceláře zástupce účastníka řízení, tedy vztah, který je způsobilý založit podjatost soudce, byl v posuzovaném případě shledán. V souladu s výše nastíněnými principy tak I. senát Ústavního soudu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky pro vyloučení soudce z projednávání ústavní stížnosti, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. května 2014
Kateřina Šimáčková, v. r.
předsedkyně senátu